Němci z ostrůvku žádali za smrt Heydricha potrestání všech Čechů

2021 12 25 01Na podnět Matzala byl 17. září 1942 zatčen gestapem zaměstnanec obecního úřadu Kunz. Do 15. března 1939 sloužil jako poručík čs. armády ve Vyškově a pak byl převeden na radnici. Neshody mezi Matzalem a Kunzem skončily Kunzovým uvězněním. Trvalo až do března 1943. Nebyl jediný. Matzal udal gestapu také autodopravce Sychru...

Byl však z brněnského oberlandratu pouze napomenut a byly mu připomenuty jeho povinnosti jako vládního komisaře. Jeho postavením to nijak neotřáslo, protože zřejmě byl zapsán jako spolehlivý vykonavatel rozkazů a neoblomný protičeský činitel. Zřejmě proto také vydržel na funkci až do konce války, když na druhé straně se na funkcích v okrese se za tu dobu vystřídala řada funkcionářů, z nich mnozí byli odveleni na frontu.

A tak Matzal odjíždí do Prahy, kde se 22. května 1942 koná shromáždění vládních komisařů z celého protektorátu. Jsou zde seznámeni s novými opatřeními zastupujícího říšského protektora R. Heydricha k reorganizaci státní správy (správní reforma) a k zavedení služební povinnosti české mládeže ve věku od deseti do osmnácti let. Povede ji Kuratorium pro výchovu české mládeže jako nejvyšší ústřední úřad.

2021 09 28 06Krátce nato byla uveřejněna překvapující zpráva o atentátu na Heydricha. Okamžitě následovalo stanné právo, velké pátrací akce, zatýkání a popravy. Rozběhla se nová vlna teroru, která zasáhla i Vyškov. Za heydrichiády byla zatčena a popravena řada vyškovských občanů. Němci vyhrožovali nejtěžšími tresty pro celý český národ.

Každý občan a občanka Vyškova od patnácti let, stejně jako v celém protektorátu, museli vlastnoručně před úředním orgánem prohlásit a podepsat, že neznají věci nalezené na místě atentátu (podle fotografie) a že nevědí, komu patří.

Matzal vyhlašoval, že Češi si nezaslouží důvěru, kterou jim říše prokazuje. Od atentátu se podepisoval "Matzal" a změnu si nechal úředně potvrdit v průkazu. Městem procházely a projížděly oddíly vojska. Tato demonstrace síly měla Čechy ještě více zastrašit. U některých občanů, zřejmě podezřelých, byly vykonávány noční bytové prohlídky. Němci z ostrůvku žádali za smrt Heydricha potrestání všech Čechů. (Pozn. Našeho Restartu: Dnes to není jiné, nekonečné represe a požadavky tvrdých trestů vůči neočkovaným. A opět to pramení od Němců a Rakušanů. A opět se to podněcuje ze strany českých zrádců.)

2021 12 25 02Vyhláškami i rozhlasem je dáno na vědomí, že dne 10. června 1942 byla provedena trestní akce v Lidicích. Dospělí muži byli zastřeleni, ženy odvezeny do koncentračního tábora, děti do Říše k převýchově. Budovy v obci srovnány se zemí a jméno obce vymazáno. Je to zpráva, která budí děs a hrůzu, ale i nenávist k okupantům. Tragédie Lidic se pojí s tragédií vyškovských občanů, manželů Jana a Karly Koutných, kteří byli 10. června v Kounicových kolejích v Brně zastřeleni. Potom následovaly Ležáky. V průběhu měsíce byli pro schvalování atentátu na Heydricha zastřeleni další vyškovští občané. Matzal projevoval uspokojení, že Říše trestá Čechy, kteří chtějí narušit klidný vývoj v Protektorátu. Potom se pustil do reorganizace školství. Aby v tomto směru získal potřebnou pravomoc, nechal se jmenovat do funkce s názvem „Obmann für tschechische Schulen“ (vedoucí pro české školy).

2020 01 26 02Tohle by měl vědět KAŽDÝ občan České republiky,
cítí-li se být Čechem: ZDE

2021 02 10 01"Nebude však trvat dlouho a budeme slyšet různé, všelijak formulované a v systémy vypracované omluvy, výmluvy a omývání všeho toho, čeho se Němci v této válce tak neslýchaně nelidsky dopouštěli."
Dr. Edvard Beneš, 10.6.1945, Lidice

Byl vydán příkaz, že v budově české měšťanské školy ve Vyškově bude zřízena německá obecná škola pro chlapce. Měla sloužit pro Němce z celého okresu, celkem asi pro 200 žáků. Přitom ve Vyškově do té doby existovala jedna třída německé školy, která pro počet německých žáků naprosto stačila. Pro německé děti z ostrůvku existovala od roku 1918 škola v Lysovicích, tzv. Hauptschule.

Nyní se vše změnilo a začalo stěhování. Tak se 750 českých děti tísnilo nyní ve druhém patře měšťanské školy a 120 německých žáků mělo k dispozici celé první patro a ještě tři místnosti v přízemí. Aby se zdůvodnilo zřízení německé školy, musely německé děti dojíždět do Vyškova až z Blanska a z ostrůvku. (Pozn. Našeho Restartu: Něco na způsob varšavského židovského ghetta.)

Teprve později se počet žáků zvýšil o děti německých vojáků a důstojníků, kteří ve Vyškově sloužili. Matzal nyní využil příležitosti i k vystěhování gymnázia. Pod záminkou, že v budově je nutno zřídit pomocnou polní nemocnici, nařídil, aby se gymnázium do tří dnů vystěhovalo. Jednotlivé třídy byly umístěny v ostatních školách, část i v měšťanské škole.

Poznamenejme hned, že to nebylo stěhování poslední. Matzal gymnázium doslova pronásledoval, a tak se v následujících letech stěhovalo celkem sedmkrát, jednou dokonce do Dědic a naposledy v březnu 1945 do Nosálovic. Že se přitom řada exponátů ze sbírek a učebních pomůcek poškodila i zničila, je nasnadě.

Postupně byly pro německé školy zabrány i budovy ostatních českých škol (obecné školy, školy pro ženská povolání, soukromá klášterní škola pro školení telefonistek wehrmachtu) a české školy umístěny v živnostenské škole v místnostech, kde dříve byly chlévy. Přitom finanční prostředky na školy byly rozděleny rovnoměrně. Stejná částka pro německé jako pro české školy, i když českých žáků bylo mnohonásobně více. A toto ještě vydával za rovnoprávnost.

Na podnět Matzala byl 17. září 1942 zatčen gestapem zaměstnanec obecního úřadu Kunz. Do 15. března 1939 sloužil jako poručík čs. armády ve Vyškově a pak byl převeden na radnici Neshody mezi Matzalem a Kunzem skončily Kunzovým uvězněním. Trvalo až do března 1943. Nebyl jediný. Matzal udal gestapu také autodopravce Sychru, který vozil německé děti do školy, že prý se k nim chová hrubě. Sychra byl zatčen a v Brně gestapem celé dopoledne vyslýchán. Nakonec jej propustili s výhrůžkou, že jestli se podobný případ bude opakovat, půjde do koncentračního tábora.

Matzal pokračuje v „pročesávání“, tj. odstraňování jemu nepohodlných jednotlivců. V poslední době se mu znelíbil jeden z obecních úředníků, Mader. Začátkem května 1943 na něm Matzal vyzvídal, co říká na poměry veřejnost. Často se takto vyptával podřízených v domnění, že mu budou donášet a něco prozradí. Ale Mader mu řekl, že se povídá, že kroměřížský blázinec se přestěhoval na vyškovskou radnici. To Matzala strašně rozčílilo a začal Maderovi vyhrožovat gestapem. Nakonec zařídil, aby byl prostřednictvím pracovního úřadu odeslán jako totálně nasazený do Německa. Tam Mader za krátkou dobu zahynul. To Matzalovi nepřekáželo, aby potom ještě nevyhrožoval gestapem a totálním nasazením Maderově manželce, která rovněž pracovala na radnici.

Ze života jednoho tzv. sudetského Němce s českými kořeny
ing. Josef Mikš (zdroj)

Please publish modules in offcanvas position.