„Hra“ o světovládu se na velké šachovnici dál hraje

Dr. O. Tuleškov

Do hry na šachovnici však vstupují i další nové a rodící se velmoci a mocnosti. V této situaci stabilita Euroasie nemůže být zajištěna jednou světovou velmocí, její dominancí ve světě, nýbrž jedině spolupráci všech mocností při řešení palčivých problémů současnosti, zejména při odstranění hladu, chudoby, nerovnoprávného postavení Afriky a řady arabských států.

Hra, jíž Amerika hrálo na světové šachovnici, o nadvládu nad Eurasii, jež znamenala nadvládu nad světem, jak o tom mluví Z. Brzezinski ve svém díle, již dohrála. Nepomohla ani hesla o mobilizaci proti Rusku, jež, jak bylo zdůrazňováno téměř při všech možných příležitostech, je zdrojem všeho špatného ve světě, světovým agresorem, a proto musí být zničeno. Ve jménu demokracie a spolupráce. Postup amerického vlivu v Euroasii byl však přesto zastaven.

O co nyní jde, zkratově řečeno? USA dále se snaží o zachovaní zbytků svého dominantního postavení ve světě, ale jejich úsilí naráží na Rusko a Čínu. Jejich viditelným cílem je dosažení rekonstrukce chátrajícího unipolárního světové systému v multipolární, kde by právě uvedené mocnosti po dohodě s USA dosáhly nového rozdělení světa. O tom Amerika zatím, alespoň se tak tváří, nechce ani slyšet. Naopak ve spojení s NATO hodlá takovéto úsilí otupit a alespoň o nějakou dobu oddálit svůj sestup do multipolárního společenství s Ruskem a Čínou, případně i s dalšími státy, např. s Indií.

To je základní problém, o který se na velké šachovnici skutečně hraje. Současná doba poměřování sil vstupuje do nebezpečné fáze. Dojde k vytvoření multipolárního světa dohodou nebo dojde ke konfliktu, který se samozřejmě kdykoliv může vyhrotit až do jaderného střetu, omezeného nebo dokonce světového. Důsledkem jaderné války může být nejen vzájemné zničení prostistran, ale také zánik všeho života na naší planetě Zemi.

Vše je však ještě mnohem složitější. Současný vývoj je také silně ovlivňován i „pandemií“, jejími apoštoly, a stoupenci zeleného osudu lidstva. Je zájmem aktérů těchto her dobro lidstva nebo jeho redukce na udržitelný počet, na „zlatou miliardu? Vývoj v posledních desetiletích je poznamenán celkovým úpadkem Západu, který se zdá neudržitelný. Do Evropy se valí jedna migrační vlna za druhou. Je tomu všemu Evropa, v širším měřítku celý Západ, schopna vzdorovat, když sama vykazuje znaky bortícího se impéria, které zatím nevyvíjí ani potřebnou snahu o zachování vlastní existence.

EU jedná zmatečně až sebevražedně. Rozhodující orgány nemají demokratický základ. Hraje se zde nejen o státy, národy, ale i o existenci rodiny a civilizace, o mír či válku. Zdá se, že takovýto záhubný trend se mezi evropskými „elitami“ těší velké přízni. A právě takovýmto chováním si sami podrážejí nohy. Politická korektnost, která nabývá znaky lhavosti, není oním hávem, který vše špatné v tomto „vývojovém procesu“ muže překrýt. Právě naopak i ona sama přispívá k dalšímu rozkladu západní civilizace. Úpadek mravů, vzdělání, kultury, i ekonomických základů společnosti, je stále viditelnější a tíživější.

Asi v této vývojové fázi se nacházíme. Člověk se stává ohroženým druhem. Tzv. elity, či jejich části, tomu napomáhají. Jaké bude asi rozuzlení současného stavu, kdy k němu dojde a jakým způsobem?

Aniž bychom byli schopni odpovědět na vznesené otázky, domníváme se že unipolární svět je již minulostí a že multipolární systém je schopný zabezpečit pozitivní řešení současných světových problémů bez válek a vytvořit i lepší podmínky pro člověka a lidské společenství.

Please publish modules in offcanvas position.