MNICHOVSKÁ ZRADA A NÁSLEDNÝ DIKTÁT

2021 08 21 01Mgr. Petr Michalů

NIKDY, naprosto NIKDY NESMÍME jako stát a národy, jako Češi a Slováci, ZAPOMENOUT na tuto hanebnou a tragickou pro nás (Československo) událost – na noc z 29. září 1938 na 30. září 1938!! Na MNICHOVSKÝ DIKTÁT, který byl podepsán 30. září 1938 v nacistickém Německu, ve městě Mnichov.

2021 09 20 01NIKDY NESMÍME ZAPOMENOUT na to, kdo nás zradil, podvedl a beze studu obětoval!! Zradily, podvedly, obětovaly a předhodily nás jako návnadu Hitlerovi „demokratická“ FRANCIE a „superdemokratická“ VELKÁ BRITÁNIE!! Přímo mu (Hitlerovi) nás (Československo) naservírovaly jako na zlatém podnose! A agresorem bylo NĚMECKO (ke kterému se velice rádo, světe, - div se, přidalo i POLSKO, neboť zájmy Polska v Mnichově zastupoval dokonce přímo sám Hitler!). Francie a Británie se přitom světu dávno předváděly a chvástaly, jako státy s přímo ukázkovým a příkladným demokratickým zřízením, které samy sebe velkohubě vydávaly za vzory veškeré příkladné a ukázkové demokracie pro celý svět!

Proč píši, že „nás předhodily jako návnadu Hitlerovi“ a že „nás přímo naservírovaly jako na zlatém podnose“? – Protože jak Francie, tak i Velká Británie si byly velice dobře již tehdy vědomy, že tento „ústupek“ Hitlerovi stačit určitě nebude! Věděly a kalkulovaly s tím, že Hitler se jenom s československým pohraničím (kterému se říká ošklivě Sudety) nespokojí a že bude chtít zabrat i zbytek MNICHOVSKÝM DIKTÁTEM okleštěného Československa. Bylo jim to naprosto jasné, vše zřetelné, chtěly a přály si, a svým pokryteckým politikařením dělaly vše pro to, aby nasměrovaly agresi nacistického Německa, Hitlera, směrem na východ proti Sovětskému svazu! No, trošku se ale tito oba podlí pokrytci (Francie a Velká Británie) přece jen přepočítali. Ono totiž opravdu platí, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá!

Francie byla poražená Německem a jeho spojencem – fašistickou Itálií během jen 32 dnů (mimochodem tolik dnů trvalo německým okupantům ve Stalingradu například přejít z jedné strany ulice na druhou, nebo dobýt jeden blok, načež zase byli zahnáni rudoarmejci přes ulici nazpět, nebo ten blok ihned v bojích s Rusy ztratili!). Francie byla poražená Německem a potupnou kapitulaci přijala dne 22. června 1940. Tedy přesně jeden rok předtím, než Hitler zákeřně napadl Sovětský svaz (22. června 1941). No nic…„frantící“ (Francouzi) byli tak stateční, že vzdorovali Němcům něco málo přes měsíc, pak se odhodlaně vzdali... Co bylo dál? Polovina Francie (tzv. Vichystická Francie) aktivně kolaborovala s fašistickým Německem, druhá polovina té samé Francie pak byla tím Německem okupována! Zajímavé, že?! Celá polovina Francie - kolaboranti a spojenci fašistů, Německa, druhá polovina Francie těmi fašisty a Němci okupována, terorizována a vražděna!! To je Francie! Po válce se tato Francie zařadila (lépe, byla spojenci tedy těmi západními, tj. USA a Velkou Británií) zařazena mezi spojenecké vítěze!! Paradox, což?! Nu, Stalin jim to toleroval. Další, víte vůbec, že Berlín do poslední chvíle nejhouževnatěji hájily a bránily na straně fašistů proti sovětské Rudé armádě právě francouzské divize?!! A Francouzi byli zařazeni mezi vítězné spojence?!

No nic, zmíním se jen krátce o druhém ZRÁDCI, farizejci a signatáři MNICHOVSKÉHO DIKTÁTU – o Velké Británii. Velká Británie též si velice, velice moc a moc přála a chtěla nasměrovat agresi Hitlera na východ, proti Sovětskému svazu. Nu tak jo… Letecky byla Británie napadána německou Luftwaffe od 10. července 1940 do 31. října 1940. Tedy také o dost dříve než byl Německem napaden Sovětský svaz (22. červen 1941). Opět – kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Aneb přeješ-li zlé druhému, vymstí se to nejdřív tobě. Zde bych se chtěl ještě jen krátce zmínit k té nám spojenecké a přátelské Velké Británii… V letecké bitvě o Anglii bojovalo v řadách pilotů na britské straně i mnoho zahraničních pilotů. Také českoslovenští. Ti tvořili mezi zahraničními piloty čtvrtou nejpočetnější složku - bylo jich aktivně tak mezi 84 – 95. Českoslovenští piloti prokazovali hrdinství, um, zkušenost… Bojovali ve vzduchu, umírali. Bojovali za Británii (nebo chcete-li za Anglii), pokládali za Británii to nejcennější, co měli – své životy. A vděčná Británie (Anglie) naúčtovala československému státu veškeré výdaje a náklady, které Británie měla s našimi piloty za celou dobu jejich působení v Británii, za to, že bránili i za cenu svých životů vzdušný prostor Británie. Československý stát musel Britům zaplatit za ubytování, výcvik, stravu, výzbroj, výstroj, dokonce i za pohřbívání padlých našich pilotů při obraně Anglie. Československo muselo Anglii zaplatit vše do poslední fusekle našich pilotů!! Tak taková je Velká Británie, náš spojenec, lépe však „spojenec“!! A přesně takovým „spojencem“ vždy byla, je a bude!!

Vracím se k opovrženíhodné
a hanebné ZRADĚ a DIKTÁTU…

Diktát - O NÁS BEZ NÁS - byl podepsán v noci ze dne 29. září na 30. září 1938 v Mnichově. Diktát podepsal za nacistické Německo Hitler, za fašistickou Itálii Mussolini, za "demokratickou" Velkou Británii Chamberlain, za "demokratickou" Francii Daladier. Zástupci československé strany čekali poníženě a pokorně za dveřmi na chodbě. Podepsáním diktátu nás tak zvaní spojenci (FRANCIE, VELKÁ BRITÁNIE) bez jakéhokoliv studu a uzardění, zcela cynicky vydali do drápů nacistického Německa a jeho führera Hitlera.

Bez jakéhokoliv studu a uzardění a zcela upřímně se já přiznávám k tomu, že celý svůj život nesnáším, nevěřím, nedůvěřuji nejen těm zrádcům Francii a Velké Británii (anglánům), ale celému tomu potměšilému, vždy falešnému a vždy k nám nepřátelskému Západu!!

Jak si vůbec mohly dovolit tzv. prý demokratické státy (FRANCIE a VELKÁ BRITÁNIE) uzavřít a podepsat smlouvu s fašistickými státy (Německem a Itálií) o odstoupení ne nepodstatné části území jiného svrchovaného státu (ČESKOSLOVENSKA) fašistickému Německu?!

Toto vše těmto proradným státům (Francii a Británii) není vytýkáno, přímo se o tom povinně mlčí, ale Rusku (tehdy Sovětskému svazu) je stále předhazováno, zdůrazňováno, zveličováno, že podepsalo smlouvu s Německem?!! (tzv. Pakt Ribbentrop-Molotov; k podepsání ostatně DONUCENO Západem - tj. nečinností a lhostejností Západu; podepsáno dne 23. srpna 1939)

TOTO ALE JEŠTĚ NENÍ VŠECHNO!! V ten samý den, kdy Velká Británie podepsala v Mnichově tu hanebnou dohodu a zradila nás, podepsal Chamberlain (britský ministerský předseda) s Hitlerem DEKLARACI ANGLIE A NĚMECKA O VZÁJEMNÉM NENAPADENÍ!! („Archiv für Aussenpolitik und Länderkunde“,September 1938, S. 483).

2021 09 19 03Pro zajímavost… umisťuji fotku (blíže ZDE), na které britský ministerský předseda po návratu z Mnichova na letišti v Londýně vítězoslavně mává papírem v ruce. A čím mával Chamberlain, když přiletěl z Mnichova do Londýna v září 1938?  V Londýně zástupy lidí na ulicích, hysterické ovace, nadšení. Chamberlain na balkóně Buckinghanského paláce mává v Mnichově podepsanou dohodou a vykřikuje: „Peace for our time – mír pro naši dobu.“ Nebyla to ale ta Mnichovská smlouva, jak si mnozí Češi mylně myslí, ale bylo to právě prohlášení Hitlera a Chamberlaina o přátelství a spolupráci mezi Británií a Německem, o míru apod. Byla to britská verze sovětského paktu Ribbentrop-Molotov.

Ještě jednou ─ mnozí z nás, kteří jsme někde v učebnicích dějepisu ve školách, či dobových novinách v muzeích, jen zběžně viděli tuto fotografii, jsme se mylně domnívali, že Chamberlain mává tou Mnichovskou dohodou. Ne, vítězoslavně mává právě tou DEKLARACÍ O NENAPADENÍ a chvástá se britskému lidu, že právě touto smlouvou přináší Británii mír a štěstí! A do českého pohraničí se valila německá vojska… (Nebudu psát to ošklivé nám vnucované slovo „Sudety“.)

Dokonce jsem již dávno skálopevně přesvědčený a budu vždy tvrdit a psát, že nebylo hlavním cílem cesty Chamberlaina do Mnichova na schůzku s Hitlerem a dalšími aktéry diktátu pro Československo podepsat nějaký cár papíru o nějakém Československu a kusu jeho pohraničí „mírově a dobrovolně“ odstoupeném nacistickému Německu, ale tím hlavním cílem pro Chamberlaina bylo na mnichovské schůzce podepsat právě tu britsko – německou smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemném nenapadení!! A toto moje přesvědčení uveličují a potvrzují i známé fotografie Chamberlaina po návratu z Mnichova do Londýna, kdy tak vítězoslavně a hrdě mává smlouvou, kterou drží v ruce. Mává a drží BRITSKÝ PAKT „Ribbentrop – Molotov“, britskou verzi onoho neustále Sovětskému svazu/nyní Rusku vytýkaného paktu. Dále u toho mávání touto smlouvu s Německem provolává – „peace for our time“ (mír pro naši dobu). Tím ale samozřejmě nemyslí, že občanům Británie zajistil mír podepsáním nějaké smlouvy týkající se Československa a jeho odstoupeného pohraničí nacistickému Německu, ALE právě uzavření smlouvy s Hitlerem o vzájemném nenapadení (tedy britskou verzu sovětského paktu „Ribbentrop – Molotov“)!

6. prosince 1938 byla podepsána naprosto analogická DEKLARACE FRANCIE A NĚMECKA O VZÁJEMNÉM NENAPADENÍ!!

OPAKUJI a ZDŮRAZŇUJI – jak ANGLIE, tak FRANCIE podepsaly s nacistickým NĚMECKEM naprosto úplně stejnou smlouvu o vzájemném nenapadení, jako ji podepsal s nacistickým Německem, ale až jako poslední, Sovětský svaz - smlouvu o neútočení – tzv. Pakt Ribbentrop-Molotov. Ten byl uzavřen mezi Německem a Sovětským svazem a podepsán dne 23. srpna 1939 ministry zahraničí Německa – Ribbentropem a SSSR – Molotovem. Dobré, že?!! Tři stejné smlouvy s nacistickým Německem o tom vzájemném nenapadení, ale neustále je vyčítána a připomínána jenom Sovětskému svazu – dnešnímu Rusku!!

TOTO ALE JEŠTĚ VŮBEC NENÍ VŠECHNO!!

V Mnichově tu noc při podpisu DIKTÁTU zastupoval teritoriální zájmy fašistického POLSKA na úkor Československa dokonce samotný Hitler!! Polsko a Německo totiž v té doby byly nejvěrnějšími spojenci a přáteli. Německo-polský pakt o neútočení, známý též jako Pakt Piłsudski-Hitler plným názvem Prohlášení mezi Německem a Polskem o nepoužití násilí, byla smlouva o neútočení uzavřená mezi nacistickým Německem a fašistickým Polskem. Podepsáno 15. června 1934!! (tedy dávno před tím, než obdobnou smlouvu podepsal s nacistickým Německem, ale jako poslední, Sovětský svaz - Pakt Ribbentrop-Molotov, 23. srpna 1939, kterému je to ale neustále záměrně vyčítáno a předhazováno!!)

2020 01 26 02Pozn. Našeho Restartu: podrobněji ZDE

Polsko po Mnichovské dohodě vojensky (tedy silou, násilím) OKUPOVALO i část československého území – Těšínsko! Samozřejmě ale se souhlasem svého věrného spojence a přítele Hitlera! Polské územní nároky byly součástí Hitlerova godesberského memoranda. 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 2. října 1938 započalo obsazování východní části československého Těšínska polskou armádou, které trvalo až do 11. října 1938. Polsko anektovalo východní část československé části Těšínska o rozsahu 869 km²; jednalo se o celé území okresu Fryštát, téměř celý okres Český Těšín a několik obcí či jejich částí z okresu Frýdek. Nadpoloviční většina obyvatelstva Polskem anektovaného území (56 % podle výsledků sčítání lidu z roku 1930) se hlásila k české národnosti. Místní Češi a Němci byli hospodářsky diskriminováni, vyvlastňováni, propouštěni ze zaměstnání a nuceni k vysídlení, veškeré jejich národnostní projevy včetně školství, kultury či veřejného užívání mateřské řeči byly zakázány. Polština se stala jediným úředním jazykem. Přibližně 30 000 Čechů a 5 000 Němců bylo v době polského záboru (okupace) donuceno odejít do zbytku (vnitra) Československa. Nastala tvrdá polonizace obyvatelstva a nucené stěhování čs. občanů z důvodu polského násilí a teroru. Dále k Polsku - v lednu 1939 jednal polský ministr zahraničí Józef Beck v Berlíně s Hitlerem o plánech na společný útok Německa a Polska na Sovětský svaz.

Tak o Polsku v souvislosti s Mnichovskou dohodou jsem se rozepsal poněkud více, jelikož o tomto se neučí, v současnosti ideologicky „nechce se o tom vědět“, neboť Polsko se stále vydává jenom za ubohou oběť druhé světové války, oběť okupace svým spojencem Německem a hlavně oběť prý okupace Sovětským svazem. Jako to ale ve skutečnosti bylo s tou okupací Polska Sovětským svazem? - Dne 17. září 1939 Sovětský svaz svými vojsky vstoupil NE na polské, ale na své vlastní území, které ale bylo právě až dosud (tzn. do dne 17. září 1939) obsazené a OKUPOVANÉ fašistickým Polskem, které si toto území, území carského Ruska/později Sovětského svazu (jedná se o území západního Běloruska a západní Ukrajiny), násilně připojilo v polsko – sovětské (nebo též polsko – ruské) válce (únor 1919 – březen 1921) a okupovalo ho právě až do 17. září 1939. Navíc Sovětský svaz vojensky vstoupil na toto své původní území Poláky okupované až v době, kdy vlastní polský stát byl zničen, přestal existovat v důsledku okupace nacistickým Německem (zač. německé okupace Polska – 1. září 1939; toto datum se považuje za začátek druhé světové války), a kdy již byla celá polská vláda na útěku z Polska do emigrace v Rumunsku.

Když Hitler napadl Polsko (1.9.1939), Sovětům tak stačilo počkat 16 dní, než se stáhli polští vojáci z jimi okupovaného území carského Ruska/poté SSSR – tedy ze západní části Běloruska a západní části Ukrajiny, aby šli bránit vlastní území Polska proti německým hitlerovcům. Teprve poté si sověti mohli (17.9.1939), vcelku bez boje a bez většího polského odporu navrátit své území do té doby Poláky okupované! (a právě a jedině tato událost je nám západem a USA podsouvána a vnucována jako „dělení si Polska mezi Hitlerem a Stalinem“!)

Byl to od Stalina naprosto správný a nezbytný, celkovou situací i vynucený, strategický krok. Jednak si SSSR vrátil své historické území, osvobodil na něm žijící ruskojazyčné, pravoslavné běloruské a ukrajinské obyvatelstvo od genocidy prováděné na něm okupanty – Poláky. ZABRÁNIL tak na dva roky další, tentokráte německé nacistické okupaci (až do napadení SSSR Německem dne 22. června 1941). Zároveň navrácením si tohoto strategického území POSUNUL hranice dále na západ a oddálil tak, posunul, výchozí linii (startovací čáru) pro předpokládaný útok Německa na SSSR dále na západ, dále od Moskvy, a pravděpodobně i tímto geniálním vojenským strategickým tahem zabezpečil a uchránil Moskvu před německým nacistickým dobytím „Blitzkriegem Drang nach Osten“. (i proto Stalina západ tak nenávidí, nesnáší – nenechal tímto geniálním tahem – navrácením si vlastního území do té doby Poláky okupovaném -  padnout Moskvu, zachránil ji tak před jistým obsazením, a i proto nám západ bude donekonečna podsouvat mýtus o sovětském napadení Polska a dělení jeho území mezi Hitlera a Stalina!)

Potvrzující moje slova (a tedy to, že mám pravdu) a zajímavé k těmto událostem, tedy k datům 1.9.1939 (začátek německé okupace Polska) a k 17.9.1939 (vstup sovětských vojsk na údajně prý polské území – ale ve skutečnosti své vlastní území do té doby Poláky okupované) je to, že po vtržení německých nacistických vojsk do Polska (1.9.1939, tedy po začátku skutečné okupace polského území) vyhlásily Francie a Velká Británie dne 3.9.1939 Německu válku, přičemž ale po vstupu sovětských vojsk dne 17.9.1939 na východě na západem nám podsouvané území Polska (ale ve skutečnosti již víme, že to bylo původně území carského Ruska/poté SSSR – území západní Ukrajiny a území západního Běloruska v té době OKUPOVANÉ POLSKEM) Francie a Velká Británie žádnou válku Sovětskému svazu nevyhlásily. Což svědčí jen o tom, že jak Francie, tak Velká Británie si byly velice dobře vědomy, že SSSR si tímto krokem jen navrací své vlastní původní území okupované Polskem od polsko – ruské války (únor 1919 – březen 1921) do právě dne 17.9.1939!

Polská armáda zahájila tažení na východ v dubnu 1919 vpádem do Litvy a Běloruska a koncem téhož měsíce napadla také Ukrajinu. Po ZABRÁNÍ (OKUPACI) východních etnicky nepolských území navíc Poláci tvořili v Polsku pouze cca 69 % obyvatelstva.  Polská katolická církev byla upřednostňována a Bělorusové a Ukrajinci byli diskriminováni a jejich pravoslaví potlačováno, na východě Polska (toho Polska rozšířeného okupací na východ) proto propukala ozbrojená povstání. 

Poláci na okupovaném ruském (běloruském a ukrajinském) území v letech 1921-1939 zřídili koncentrační tábory, ve kterých brutálně mučili zajaté ruské vojáky, zabíjeli obyvatelstvo běloruské, ukrajinské, židovské a cikány. Tímto způsobem Poláci povraždili více než 200 000 lidí. Vstup sovětských vojsk dne 17. září 1939 na tato území a vyhnání polských okupantů proto obyvatelstvo vítalo a sovětské vojáky právem považovalo za své osvoboditele.

(Poláci totiž vždycky byli takoví, že tu ukradli a okupovali kus Litvy, tu kus Běloruska, kus Ruska, kus Ukrajiny, též okupovali i československé území ihned po Mnichovu 1938! Již v roce 1612 Poláci okupovali Rusko až po Moskvu, dokonce včetně té Moskvy!! A přesně 4. listopadu 1612 Rusové - tzv. opolčenci, dobrovolníci konečně nad okupanty Poláky zvítězili a tu Moskvu osvobodili!! Ten den se také v Rusku každoročně slaví jako státní svátek - jako Den národní jednoty!) 

Zcela jednoznačný a nekompromisní závěr!

FRANCIE, VELKÁ BRITÁNIE, NĚMECKO nejsou naši přátelé a nikdy nebyly! Vždy k nim musíme být velice opatrní, nedůvěřiví. Můžeme s nimi spolupracovat, obchodovat, ale vždy pouze velice obezřetně a jen pokud je to pro nás přínosné a výhodné! NIKDY TO S NAŠÍ ZEMÍ NEMYSLELY DOBŘE!! NIKDY!! My jsme SLOVANÉ a patříme do jiného společenství, do rodiny národů, v jehož čele stojí RUSKO a nikdo jiný!!

A něco na úplný závěr… poslední slova

Babiši, vládo, senátoři, parlamente, poslanci, politici (rozhodně v ani jednom případě nemůžu napsat vážený, či vážení),

žádám tímto, aby byl okamžitě přijatý nový zákon, kterým si budeme my – Čechoslováci, tedy Češi a Slováci - každoročně dne 30. září připomínat jako Den památky obětí ZRADY BRITÁNIÍ A FRANCIÍ 30. září 1938 v Mnichově a následného záboru československého pohraničí hitlerovským fašistickým Německem, samozřejmě pak i každoročně si dalším nově přijatým zákonem připomínat den 15. březen jako Den památky obětí 15. března 1939 a následné invaze a okupace německými vojsky a zcela samozřejmě také každoročně připomínat nově přijatým zákonem den 10. červen jako Den památky obětí 10. června 1942 zrůdného, nelidského německého zločinu vypálení a vyvraždění obyvatel Lidic. 

Pokud jste si vy sami mohli ustanovit zákon na připomínání si nějaké sovětské prý okupace v srpnu 1968 (která podle mě, a nejen podle mě, ve skutečnosti žádnou okupací nebyla), nevidím vůbec žádné překážky pro vytvoření a přijetí zákonů dle mnou předložené žádosti.

Výše mnou uvedená, vzpomínaná data (30. září 1938, 15. březen 1939, 10. červen 1942) ať navždy nám připomínají události, které byly tak osudově tragické, likvidační pro celé Československo a všechen jeho lid. Míra tragičnosti, utrpení, bole, hoře, vzniklé nejen obrovské materiální škody, ale také zejména morální – devastace zdravého národního sebevědomí, se negativně a nesmazatelně projevily na našich národech. Škody, utrpení, bylo obrovské… zrovna tak obětí na lidských životech (365 000 československých obyvatel).

Pokud, Babiši a spol, máte nějaké trauma z nějaké sovětské prý okupace v srpnu 1968 a dokonce jste si uzákonili den (21. srpen 1968) vstupu Varšavské smlouvy do Československa jako nějaký Den obětí sovětské okupace, doufám, že tedy též tak usilovně, halasně a zaníceně, zmedializovaně a s napřeným úsilím držíte tryznu za oběti německého nacistického řádění a teroru v období německé okupace!! Věřím tedy, že držíte minimálně takovou tryznu a máte trauma z 30. září 1938 (zrada Francie, zrada Británie), z 15. března 1939 (začátek okupace okleštěného zbytku Československa německými hitlerovskými hordami), z 10. června 1942 (vypálení obce Lidice a vyvraždění obyvatelstva německými – nynějšími přáteli)! Logické by tedy bylo věřit tomu, že adekvátně větší zlobu a nenávist pociťujete a projevujete i medializací vůči původcům těchto zločinů německé okupace, než je vaše bezbřehá nenávist k původcům zločinů té sovětské prý okupace!

Proto jistě nebude pro vás problém zasadit se o vyplnění mé žádosti – tedy o to připomínat si každoročně mnou navrhované události nově přijatým zákonem.

V souvislosti s připomínkou výročí (letos 83.) onoho tragického dne - zrady Československa Francií a Velkou Británií (30. září 1938, Mnichovská zrada/diktát) musím se zmínit o dalším a další také kategoricky požadovat.

Žádám vás, Babiši, vládo, senátoři, parlamente, poslanci, politici (rozhodně v ani jednom případě nemůžu napsat vážený, či vážení),

abyste se okamžitě zasadili o zrušení naprosto hanebných rozsudků českých soudů vynesených v poslední době, v posledních dnech, nad těmi, kteří z vlastní vůle, z vlastního přesvědčení jeli pomáhat, či i nadále pomáhají obyvatelům na Donbasse v jejich spravedlivém boji proti ukrajinským FAŠISTŮM, proti ukrajinským BANDEROVCŮM, proti ukrajinské kyjevské nelegální fašistické bandě, která násilím – to je fašistickým pučistickým převratem za pomocí USA, CIA, NATO a EU začátkem roku 2014 uchvátila moc, odstranila legálně zvoleného prezidenta a nastolila teror, pronásledování a zabíjení ruskojazyčného obyvatelstva a všech těch, kteří chtějí mít s Ruskem normální, zcela přirozený vztah.

Znovu - v Kyjevě v únoru 2014 se uskutečnil státní převrat, fašistický puč, byla hrubě porušena Ústava Ukrajiny. Nová moc byla nastolena hrubým porušením základního zákona státu, tedy Ústavy, a to znamená, že moc byla násilně, nezákonně uchvácena uzurpátory. Nová kyjevská „vláda“ neměla vůbec žádné legální opodstatnění, legitimitu a to znamená, že podřídit se jí bylo nemožné, nežádoucí, protiprávní!

Když pučisté, uzurpátoři moci, ukrajinští nacisté a banderovci se na jaře roku 2014 násilně zmocnili vedení státu za plné podpory a iniciativy USA, CIA, EU, tímto okamžikem Ukrajina jako stát přestala právně existovat a obyvatelé Donbassu okamžitě začali organizovat odpor, vyzbrojovat se, vytvářet ozbrojené jednotky na obranu svého území, své země, svých žen a dětí, svých rodin, svých životů proti těm, kteří se násilím zmocnili vlády země, tedy proti těm, kteří oslavovali a dosud oslavují a vyznávají fašismus a nacismus, proti těm, kteří se vzhlížejí ve své modle – kolaborantu Hitlera Stepanu Banderovi, proti těm, kteří obyvatelům Donbassu zakazují mluvit rodným ruským jazykem, proti těm, kteří chtějí zpřetrhat pupeční šňůru obyvatel Donbassu s Ruskem a poštvat obyvatelstvo proti Rusku. Odpor obyvatelstva Donbassu chtějí zlomit a poslušnost si vynutit válkou proti nim, zločinným leteckým bombardováním města Doněck, válečnými zločiny – ostřelováním donbasských měst a vesnic z velkorážných děl a minometů, terorem, zabíjením civilního obyvatelstva, žen a dětí, diverzními podvratnými akcemi, kdy jsou vražděni členové domobrany, teroristickými útoky z dronů, kdy na obyvatelstvo jsou z výšky shazovány výbušniny, které zabíjejí nevinné civilní obyvatelstvo a děti, ničením střelbou z děl a minometů budov, škol, nemocnic, školek, nádraží, infrastruktury.

Lidé Donbassu přirozeně a zcela samozřejmě a pochopitelně nechtějí mít vůbec nic společného s pučisty, fašisty, se svými vrahy. Dne 7. dubna 2014 byla vyhlášena Doněcká lidová republika, zcela nezávislá na zbytku ukrajinského území pod nadvládou pučistů, fašistů a banderovských zločinců. Válka za uznání své nezávislosti trvá již předlouhých více jak 7 let. (Jak dopadli před více než dvě stě lety (238) tehdejší severoameričtí separatisté - USA? Proč ti nynější – doněčtí – jsou považovány za teroristy?! A ti před 238 lety, při vzniku a zakládání USA – ti severoameričtí separatisté, vzbouřenci, třinácti kolonií proti vlastnímu Britskému impériu jsou vámi tak zbožňovaní?!

Obyvatelé Donbassu, tzn. Doněcké lidové republiky (Донецкая Народная Республика, ДНР a Luhanské lidové republiky (Луганская Народная Республика, ЛНР) jsou nám – Čechům a Slovákům příkladem v boji za svou svobodu, v boji proti fašismu, v boji proti fašistickým okupantům, v boji proti falšování historie a přepisování dějin, v boji za své právo mluvit svým rodným jazykem, v boji za svou vlastní kulturu, zvyky a tradice, v boji za svůj přirozený, historický bratrský vztah k Ruské federaci.

OD HRDINNÝCH OBYVATEL DONBASSU TĚCHTO DVOU REPUBLIK SE MY, ČEŠI A SLOVÁCI, MÁME HODNĚ CO UČIT.

A musíme obdivovat, vážit si a být hrdí právě i na ty naše občany, kteří se rozhodli přes všechna nebezpečí pomáhat obyvatelstvu Donbassu a nově vzniklých republik v jejich spravedlivém boji proti uzurpátorům moci, proti okupantům, proti ukrajinským fašistům, proti ukrajinským banderovcům za vlastní existenci, za právo na svůj rodný jazyk, na svou zemi, své zvyky, tradice, za své ženy a děti, za své rodiny.

Pokud v české republice (úmyslně psáno malým písmem) jsou soudy, které svými hanebnými rozsudky odsuzují k trestům odnětí svobody na dvacet a více let takové statečné občany, kterých bychom si měli vážit a být na ně právem hrdí, je to důkaz toho, že v té české republice je již plně nainstalován a vrátil se zpět fašismus nejhrubšího zrna. Znamená to, že všechny soudy v té české republice jsou fašistické a slouží zájmům nastoleného režimu – tedy plně již fašistického!

(Proti německému fašismu, za naše osvobození bojoval také náš největší hrdina LUDVÍK SVOBODA, Otakar Jaroš, Ján Nálepka a mnozí další. Byli vyznamenáni i tituly nejvyššími, dokonce i tituly HRDINA SSSR. Ptám se? – Též by byli tito velikáni současnými českými soudy odsouzení k dvaceti letům žaláře za to, že se opovážili bojovat proti fašismu?!

V době druhé světové války při osvobozování sovětské Ukrajiny od německých fašistických okupantů padli také dva Čechoslováci (Čechoslováků padlo při osvobozování sovětské Ukrajiny, daleko více), kteří za své hrdinství byli vyznamenáni titulem Hrdina Sovětského svazu.

Byl to nadporučík Otakar Jaroš, příslušník 1. československého samostatného polního praporu, který vznikl v době druhé světové války na území Sovětského svazu ve městě Buzuluk pod velením podplukovníka Ludvíka Svobody (Ludvík Svoboda byl později prezidentem Československé socialistické republiky, byl vůbec nejlepším prezidentem Československa všech dob, HRDINA SSSR, HRDINA ČSSR).

Od samého začátku naši, českoslovenští vojáci hrdinně bojovali na straně společně se sovětskou Rudou armádou proti německým fašistickým okupantům. Takto se účastnili osvobozování Sovětského svazu, sovětské Ukrajiny a německými nacisty okupovaného Československa. Dokonce prvním, cizincem, který byl vyznamenám titulem HRDINA Sovětského svazu, byl Čechoslovák, příslušník této československé vojenské jednotky, nadporučík Otakar Jaroš. Tento mladý velitel, Otakar Jaroš padl dne 8. března 1943 při obraně městečka SOKOLOVO nedaleko od Charkova. Českoslovenští vojáci se také účastnili osvobozování Kyjeva. Dokonce jako první se právě oni probojovali do centra Kyjeva!

Druhým byl kapitán Ján Nálepka, československý důstojník, účastník Velké vlastenecké války, organizátor a velitel slovenského partyzánského oddílu partyzánského sboru generálmajora A. N. Saburova, který působil na německými fašisty okupovaném území Běloruské a Ukrajinské SSR (sovětské socialistické republiky).

16. listopadu 1943, československý partyzánský oddíl pod velením kapitána Jana Nálepky v součinnosti se sovětskými partyzány a vojáky 1. Ukrajinského frontu, se podílel na osvobození města OVRUČ v žitomírské oblasti USSR (Ukrajinské sovětské socialistické republiky). Ján Nálepka zahynul během boje o budovu nádraží při útoku na jeden z nepřátelských palebných bodů. Za svůj čin byl oceněn titulem Hrdina Sovětského svazu.

Ján Nálepka byl pohřben ve společném hrobě československých bojovníků ve městě Černovice. Zde byl postaven památník sovětsko-československým bojovníkům, kde bylo pohřbeno 58 padlých. Ulice vedoucí k památníku je také pojmenována po kapitánu Jánu Nálepkovi. Střední škola, která se nachází v blízkosti, nese jeho jméno. V ní bylo v roce 1970 otevřeno muzeum pojmenované po slovenském hrdinovi.

Je velice důležité připomínat všechny tyto události, učit se o nich a předávat je z generace na generaci. O všech těchto věcech a událostech se v dnešní České a Slovenské republice neučí, nepřipomínají, naopak nutí nás na ně zapomenout, nevědět o nich.)

A nyní, přiznávám se, že jsem z toho, co se dnes děje, naprosto v šoku, v úžasu, je to pro mě absolutně nepřijatelné!

Mgr. Petr Michalů, Čechoslovák v exilu

► (Proč v exilu? Protože moje hrdost, čest, svědomí a přesvědčení mi nedovoluje žít v tom vašem loutkovém státě, v polistopadové kolonii, kde je již plně nastolen, nainstalován fašistický režim, s fašistickou vládou, s fašistickými soudy, s lumpy, kteří podporují fašismus na Ukrajině, v Pobaltí a fašistickou EU. Já ctím a vyznávám odkaz Ludvíka Svobody, Otakara Jaroše, Jána Nálepky a všech československých bojovníků – hrdinů, kteří bojovali a neváhali položit svůj život za osvobození Československa od německých fašistů, bojovali také proti ukrajinským banderovcům, abychom my – Češi a Slováci mohli žít nezotročení a svobodně v našem společném státě!)

Please publish modules in offcanvas position.