JAK UMÍRALI ČEŠTÍ VLASTENCI ZA PROTEKTORÁTU NA PANKRÁCI

„Jarenečkovi ať k svátečku milosrdný Bůh udělí zdraví a spokojenost. Na Emouška bych byl zapomněl, totéž přeju jemu k svátku. Pozdrav všem příbuzným a známým. Sbohem, moji nejdražší.

Poslední políbení Tobě, Vlastičko, Jarenkovi i všem.

Váš Jára."

2021 05 27 02Na všechny pamatuje a všechny utěšuje, on, který za chvíli vydechne naposled a který cítí, že "i ten nejskromnější život ve zbožnosti a lásce je krásný." A přece ani jediného slova nářku! V poslední chvíli života stará se o rodinu, nezapomíná ani na svátky a narozeniny drahých. Všem přeje dobré a sobě už jen tu milosrdnou smrt. S láskou myslí na vlast, pro kterou umírá. Snad právě proto umírá tak statečně.

Krásný, silný, ušlechtilý! Tisíce a tisíce takových nám zabili.

2021 05 27 03Pak byli vysvlečeni, mužům byly ponechány jen spodky, ženám košile a odváděli je do místnosti, které se dostalo názvu "sekyrárna". Je to veliký sál, do kterého se vchází dvojitými dveřmi. Je rozdělen na tři části.

Prvá část je upravena jako soudní síň. Je ohraničena tmavě fialovým, průsvitným závěsem. Na pravé straně od vchodu jest nízké podium a na něm tři stolky, pro státního zástupce, zapisovatele a obhájce, který se ovšem o obhajobu ani nepokusil. Laciná, ubohá teatrálnost této svatyně zločinu působí odporným dojmem.

2021 05 27 04Zde ubožákovi přečetli rozsudek, pak se rozhrnula část závěsu a oběť byla uchopena katy. Byl-li odsouzený žid, byl oběšen. K tomu účelu jest u stropu železná traversa a na ní na pohyblivých kladkách osm háků na upevnění oprátky. Hned u vchodu je stupínek, na který musel odsouzenec vystoupit. Pak mu byla hozena na krk oprátka, byl sražen se stupínku a pomocí pohyblivých kladek prostě odsunut stranou. Ihned mohl přijíti na řadu další. Popravovalo se tu jako na běžícím pásu. Ostatní odsouzenci mohli popravám přihlížet.

2021 05 27 05Krátké názorné video k pankrácké gilotině: ZDE

Jiní musili projít tímto hrůzným oddělením do dalšího, kde byla gilotina. Již zde není. Němci ji těsně před osvobozením Rudou armádou odvezli a vhodili do Vltavy. Báli se jí, aby snad nevztáhla ruce také po nich. Byla však později nalezena a z řeky vyzdvižena českým potápěčem. Stěny popravčí místnosti jsou obloženy bílými kachlíky. Podlaha je z granolitové masy a svažuje se k místu, kde je mřížka odpadního potrubí. V těch místech byl popravčí stroj. Oběť byla položena na prkno, hlava byla upevněna svěrákem, potom sjela šikmo seříznutá, ostrou giletou opatřená sekyra, která vážila asi 75 kg. Hlava ubožákova spadla do koše nad mřížkou odpadního potrubí, jímž proteklo tolik, tolik drahé české krve.

Z knihy Šest let okupace Prahy (zdroj)

Please publish modules in offcanvas position.