Na Praze 6 loni místo Koněva dali záchodovou mísu. Letos reklamní poutače. K převýchově Pražanů?

2021 02 24 05Dr. Vladimír Franta (Sputnik)

Na nám. Interbrigády, kde bývala socha maršála Koněva, v těchto dnech vyrostly rekl. poutače, jež mají vychovat Pražany k jinému („pravému“) pohledu na historii.

30 let od revoluce a jako z udělání na 9. května, kdy si Rusové připomínají vítězství ve Velké vlastenecké válce, která SSSR stála 30 miliónů životů vlastních lidí.

2021 05 09 01

2020 01 26 02Celý rozhovor s Dr. Skálou přinášíme ve videu dole. Následující text je stručnou anotací, co z videorozhovoru se můžete mj. dozvědět.

Tak tedy na náměstí Interbrigády v Praze 6 teď stojí dřevěná zeď s plakáty, na nichž se lze dočíst to, že Sovětský svaz je sice spojenecká země z doby druhé světové války, ale že se stranil ostatních spojenců, že k nim přimknul až poté, co byl svaz Sovětů napaden hitlerovským Německem, což se událo v roce 1941. Doktor Skála ve videu líčí, že ač Británie s Francií vstoupily do války v září 1939, ve skutečnosti se nebojovalo a celá válka měla prozatím bizarní charakter, šlo o tzv. drôle de guerre („podivnou válku“ alias „phoney war“). O tomto faktu organizátoři instalace mlčí. Naopak avizují, že během roku se na zdi objeví 40 příkladů „zkušeností“ s SSSR a dobovým režimem. „První mrtví, pokud je mi známo z pramenů, byli hlášeni až z doby kolem Vánoc 1939“, říká doktor Skála.

2020 01 26 021. video viz ZDE

Poté dodává: „Ostouzet SSSR, že tak málo bojoval proti nacismu, je neuvěřitelná hloupost…“ Ve videu uslyšíte, že kdyby SSSR vstoupil do války dříve, patrně by historie zaznamenala jiné myšlení spojenců, kteří by nakonec bojovali proti SSSR, dost možná po boku Německa. Doktor Skála se zde také odvolává na knihu Edvarda Beneše Mnichovské dny.

Celkově se k instalaci na zmíněném náměstí Dr. Skála vyjádřil tak, že jde o groteskní ochotnické divadlo. A opravdu, dřevěná zeď s plakáty budí dojem moderních kulis, která se snaží dobové události vsadit do zcela jiného rámce. Proč se to neudělalo totiž dávno? Příležitost tu byla přece hned v roce 1989…

Instalace rekl. poutačů líčí Sovětský svaz jako zemi, která před válkou kolaborovala s nacisty, jako zemi, která se k vlastním vojákům chovala jako ke statistickým položkám, když se ti stavěli na odpor postupující, údajně lépe vycvičené armádě wehrmachtu. SSSR se tu prezentuje jako stát, který za cenu neúnosných vlastních obětí přece jen stanul mezi vítěznými mocnostmi… Autoři výstavy ignorují kontext mezinárodních smluv let 30. a i fakt, že to s otevřením tzv. druhé fronty se čekalo nestoudně dlouho, patrně se věřilo, že SSSR ve válce vykrvácí.

Úvodní část výstavy sentimentálně vzpomíná také na rok 1968 jako na rok nadějí, který byl ukončen srpnovou okupací. Ani zde iniciátoři výstavy nepřihlédli k dobovým reáliím 60. let a tehdejšímu světovému kontextu (viz US válka ve Vietnamu). Jsou tu zmíněny politické procesy poválečné éry, jakož i dvě dekády předlistopadových politiků, kteří byli zaskočeni Gorbačovovou perestrojkou a kteří byli konfrontováni s faktem, že SSSR komunistům v ČSSR nepomůže…

Pražené se z billboardů mohou dozvědět, že maršál Koněv se patrně „nevědomky“ nachomýtl k organizování vpádu vojsk Varšavského paktu do ČSSR, že když se po revoluci 1989 sovětská vojska od nás stahovala, zanechala slušnou ekologickou katastrofu.

Na všechny tyto informace doktor Skála ve videu reaguje, například říká: „SSSR pomáhal dlouho před vypuknutím druhé světové války vojensky španělské lidové republikánské armádě. Můžete mi, fanoušci Francie a Anglie, povědět, zda tyto země učinily cokoli srovnatelného? A jde-li o neschopnost Rudé armády? Prosím, ať si každý, kdo si to myslí, zalistuje memoáry německých důstojníků, kteří vyjadřují svůj obdiv k tomu, jak SSSR válku vedl a jak se choval řadový voják RA.“

Musel jsem se zeptat, jak se Josef Skála dívá na načasování této instalace, že se to děje na osmého a devátého května. Jednou z odpovědí je, že stojíme na místě, které si příští generace spojí se zoufalým trapasem [magistrátních] nevychovanců. Celý rozhovor shlédněte ve videu ZDE. Jakožto autor reportáže se domnívám, že každý člověk se má za různých režimů jinak, ale vodit novou generaci za nos pražští radní nemusí. Kdyby měli pravdu, nemuseli by čekat, až z pamětníků dotyčných událostí nezůstane skoro nikdo naživu…

Please publish modules in offcanvas position.