NEVEŘEJNÁ DISKUSE    Dotazy a příspěvky ke zveřejnění nám zasílejte na e-mail nas-restart@yandex.comZa provozování webu se musí platit, prosíme případné dárce o příspěvek na účet 0529639103/0800. Děkujeme!

Co řekl generál v záloze Andor Šándor na své přednášce v Turnově v září t.r.

2020 10 14 03REPORTÁŽ „Tato krize bohužel ukázala, že náš stát je nefunkční“, konstatoval generál v záloze Andor Šándor na své zářijové přednášce v Turnově, s tím, že není možné, aby premiér byl vrchním epidemiologem. Věnoval se také kauze Navalnyj, který dle něj není tak velkým kritikem Kremlu, jak se u nás tvrdí, podpořil třeba anexi Krymu.

„Představte si, že jste Putin. Necháte ho otrávit, ono se to nepovede, a pošlete ho do Německa, aby na to přišli. To je jako by si v Kremlu řekli, že sankce, co dostali za Krym, jsou málo a je třeba přitlačit. My chceme trpět. Nebo že by řekli, ten Nordstream do toho Německa, my ho nechceme. Už to stálo tolik peněz, my tam ten plyn dávat nebudeme“, poukázal.

Do pobočky městské knihovny v Turnově přijel generál v záloze, bývalý šéf rozvědky Andor Šándor. Přes povinnost nosit roušky měl na své přednášce pod názvem „Jak bezpečný je svět, ve kterém žijeme“ narváno.

V úvodu se věnoval současné situaci. „Tato krize bohužel ukázala, že náš stát je nefunkční“, konstatoval. Což je podle něj zjištění bolestné a trpké, protože stát si platíme ze svých daní, aby nás chránil. „Stát neměl ani roušky. Předváděl neuvěřitelnou eskapádu pobídek a krizových nařízení. Takové ty debaty, jestli má v čele krizového štábu stát červená mikina, ministr Hamáček, nebo ne...“ povšiml si.

Není možné, aby premiér byl vrchním epidemiologem

„Asi největší problém je, že neuvěřitelně špatně komunikovali. Mluvili k nám lidé, kteří jsou odborníci, ale také lidé, kteří si mysleli, že jsou odborníci, ale i lidé, o nichž si nemyslíme, že jsou odborníci. Těžko se v tom vyznávalo,“ konstatoval Šándor. „Nekritizuji vládu z pohledu toho, jestli je to ANO, nebo sociální demokracie. Ale kvůli tomu, že se premiér stane vrchním epidemiologem. To není možné“, domnívá se.

„Dneska nás kritizují, že debatujeme, jestli roušky ano, nebo ne. Ale to přece zapříčinila vláda. Když vysílá konfliktní signály – ráno, že budeme roušky nosit, odpoledne už ne – protože mu lidi píší, že je nemáme nosit. To není epidemiologie, ale politika“, konstatuje generál v záloze. „V situaci, kdy jde křivka nárůstů nemoci opět brutálně nahoru, začali se opět bát. Logicky, protože nikdo neví, jak to může dopadnout“, řekl Šándor.

„Krize ukázala, že stát – což ovšem ze svých zkušeností vím už dávno – neumí pracovat se soukromými firmami. U nás mají soukromé firmy podle zákona povinnost, na oslovení, státu pomoci. Ale viděli jsme, že hasiči vykládali bedny z letadel a rozváželi je, zatímco špeditérské firmy neměly práci a seděly doma, protože byl koronavir“, zmínil, s tím, že takových příkladů by se našlo mnohem více. „Stát si neumí poradit. Má sice zákon o krizovém řízení, ale nejsou tam žádné sankce. Je to stejně jako se sebetrasováním. Znáte to. Zkus někomu říct, že jsme se potkali. Ve Velké Británii, když nenahlásíte kontakt, dostanete tři a půl tisíce liber pokutu“, upozornil.

Poté vyprávěl příběh o paní na Praze 6, kde i Šándor bydlí, která chodí po sousedech a rozlívá jim na rohožky Savo a v domě má udělané čáry, jak kdo k ní může blízko. „Strach je pro člověka důležitá věc, aby přežil. Ale strach, který v nás vybudovali naši odborníci i kvaziodborníci, jak se to přednášelo, musel znamenat větší dopad na lidi. Mě by zajímalo, kolik lidí zemřelo ze strachu, nebo se jim zhoršily klinické příznaky nemocí, které měli“, povzdechl si Šándor.

„Vidíte, že tato masáž pokračuje neuvěřitelně dál“, všímá si. „Pro lidi jako je ministr vnitra to bylo nekrásnější období. Vezme si červenou mikinu, mluví pořád do televize, lidé na něj koukali jako na mesiáše – a přitom se neuvěřitelně kradlo. Dnes se dozvíte, že 60 % ochranných prostředků z Číny je špatných. Ale to jsme přece zaplatili my. Vláda vám nemůže dát nic, co vám předtím nevzala“, sdělil. „Zajímalo by mě, jak by se tato krize řešila, kdyby nebylo před volbami. Strašidelně z toho čouhá politika“, zdůrazňuje.

Obecně z krize dle Šándora vyplývá, že lidé se mají spoléhat sami na sebe. „Víte přece, co k životu potřebujete. Můžete si udělat určité zásoby a obměňovat je“, doporučil. Poté upozornil na to, že obchodní řetězce, které prodávají mimo jiné potraviny, jsou v zahraničních rukou. „V devadesátých letech jsme prodali vodu, plyn. Za tyto peníze jsme sanovali naše banky, které jsme také prodali. V zásadě toho moc neovládáme. Když jsem si přečetl předvolební heslo Tomia Okamury „Vrátíme brambory na Českomoravskou vrchovinu“, tak u toho bych chtěl být, jak to budou dělat“, sdělil.

Náš stát, dle Šándora, v mnohém rezignoval na základní věci pro lidi – a není schopen je vymoci. Vzpomněl na to, jak dělal před pár lety v Praze cvičení na blackout a chtěl, aby mobilní operátoři posílali lidem SMSky, ale oni řekli, že to nejde, protože na to nemají kapacitu. „Když primátor psal generálním ředitelům, nereagovali na něj. Takových případů je velká síla. Stát nemá nástroje nařídit soukromým subjektům, aby fungovaly pro něj“, upozornil. Nebo v současnosti při náboru lidí do call center, aby se v době krize konečně někdo dovolal a netrvalo řadu dní, než vám řeknou, jestli máte virus, nebo ne. „Přišli na to, že to musí odsoutěžit. Může se tedy stát, že virus už bude pryč a budou to mít odsoutěžené“, konstatoval.

Upozornil také, že před drahnou dobou byla zrušena Lékařská fakulta hygienická. „Takhle jsme to dopracovali. Jak říkal major Těrazky v Černých baronech – ‚máme henten mier‘. Ale my ho nemáme“, uvedl. A vyprávěl zážitky z cvičení na blackout v Praze, kdy například nikdo neví, kdo bude vyprošťovat uvízlé lidi ve výtazích. Zjistili třeba, že i když už případný blackout skončí, bude trvat celým 26 hodin, než se v Praze podaří nahodit proud. „Můžu vám říct, že jedna z mála institucí, která opravdu fungovala, byla pražská pohřební služba“, konstatoval. „Kdyby došlo k vážné krizi, stát je nahranej“, je přesvědčen.

Nezdá se vám ten svět nějakej divnej?

Dalším tématem přednášky byl Alexej Navalnyj. „Je to jistě člověk, který leží řadě Rusů v žaludku. Že by byl tak výrazným kritikem Kremlu, jak se u nás říká, není pravda. Dokonce souhlasil se zabráním Krymu i s věcmi, které udělali Rusové na Ukrajině, v tom Putina podporoval. Putin potřebuje Navalného živého. Kdyby byl mrtvý, k ničemu ho nemá“, konstatoval Šándor. „To, že ukazoval korupční praktiky různých oligarchů, to je pravda. Včetně čečenského vůdce Kadyrova. Tam se klidně někdo mohl najít, kdo by mu chtěl zatnout tipec“, vysvětlil Šándor.

„Představte si, že jste Putin. Necháte ho otrávit, ono se to nepovede, a pošlete ho do Německa, aby na to přišli. To je jako by si v Kremlu řekli, že sankce, co dostali za Krym, jsou málo a je třeba přitlačit. My chceme trpět. Nebo že by řekli, ten Nordstream do toho Německa, my ho nechceme. Už to stálo tolik peněz, my tam ten plyn dávat nebudeme“, poukázal na absurdnost této záležitosti. Vyjádřil pochybnosti i o novičoku. „Jestli dostal Navalnyj novičok, tak nevím jaký. Začínám mít obavu, že jak se dříve pro každou výbušninu používal termín semtex, dnes je to novičok. Kdyby ho dostal, tak je nahranej. Hotovo. Neměl šanci dojít z hotelu na letiště. Nepřežil by to. Novičok to být nemohl“, objasnil Šándor.

„Všimněte si, že dnes stačí někoho obvinit – ale důkazy se nikdo nezabývá“, řekl. I v narážce na kauzu Skripal, v níž Šándor také nebyl přesvědčen o oficiální verzi, že za tím stojí Putin, když Rusové měli předtím Skripala šest let ve vězení, bylo před mistrovstvím světa ve fotbale konaném v Rusku... „Krátce po Skripalovi komando Saúdské Arábie rozsekalo napadrť Chašukdžího na istanbulském konzulátu Saúdské Arábie, a všichni jsme věděli, že saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán to být nemohl. Pikantní na tom je, že od 7. srpna právě on čelí žalobě, že poslal do Kanady smrtící komando na pracovníka saúdskoarabské rozvědky. A nic se neděje. Nikdo nezvedl ani obočí. Nezdá se vám ten svět nějakej divnej?“, otázal se. S tím, že vůbec Putina neobhajuje a v Rusku by žít nechtěl. „Ale takto to nelze dělat“, konstatoval.

A věnoval se další pohádkově historce o tom, jak ruský agent Končakov v době koronavirové krize se pokusí zabít ricinem tři pražské komunální politiky. „Každý je z jiné strany, jsou z jiných částí Prahy. A má to udělat tím, že jim ho naleje do čaje. To mi řekněte, jak to udělá? Pozve je na ruskou ambasádu? Tomuhle věříme?“, podivil se nad těmi, kteří tomu věří. „Býti Putinem a vidím řeporyjského starostu, jak jede na multikáře vyhlašovat Rusku válku, vydám jasnou instrukci, že kdo mu zkřiví vlas na hlavě, toho zabiju. Protože takovéhoto exota přece potřebuje, aby na něm ukazoval, jací Češi jsou“, pobavil přítomné. „Ale oficiálně jsme tomu uvěřili, že to tak je. Příběh však pokračuje dál. Končakov tu byl sedm let a byl to naprosto nevhodný člověk pro tuto práci. Abychom z toho nějak vybrousili, tak si vymyslíme, že Rybakov, jeho podřízený, ho práskne naší kontrarozvědce za to, že mu obšťastňuje ženu. Nečekal jsem velký materiál, ale tohle mě opravdu vzalo za srdce“, řekl Šándor za smíchu přítomných.

Co mají společného Trump a Putin? Nemají rádi Evropskou unii

„Co je toho však cílem? ‚Potřebujeme tyto vztahy ještě více rozsekat, aby byly ještě horší.‘ Nemám rád ruskou zahraniční politiku. Ale respektuji, že oni nemají rádi tu naši. Zamysleli jsme se někdy, proč Rusko nás, tedy Severoatlantickou alianci, považuje za svého nepřítele? Zamysleli jsme se nad tím, jak by vypadala Evropa, kdyby se rozšiřování Aliance nedělo překotně a byly brány v potaz ruské bezpečnostní zájmy? Byla by Evropa bezpečnější, nebo nebyla? Třeba bychom neměli rozflákanou Ukrajinu. V roce 2008 Putin jasně řekl, že si nepřeje, aby Ukrajina a Gruzie vstoupily do NATO. My jsme tomu nevěnovali pozornost,“ uvedl. Podle Šándora bychom se měli zeptat, zda je Rusko jako bývalý Sovětský svaz. „Myslím si, že není. Byť je tu ten imperiální přístup ochrany hranic, který tu však byl už před Sovětským svazem,“ upozornil.

Rusko, podle něj, není žádná supervelmoc, jediné, co má, jsou jaderné zbraně. „Rusko není vojenská hrozba. Američané mají 14 letadlových lodí, Rusové mají jednu. Američané mají rozpočet přes 700 miliard, Rusové 60. Američané mají 800 základen mimo své území, Rusové dvě“, vypočítal. A otázal se, jaký je hlavní ekonomický cíl Rusů? „Prodávat plyn do Německa. Že jsou Američani proti, je jasné. Komu budou prodávat svůj břidličný plyn, který je čtyřikrát dražší“, vysvětlil. „Proto takto Američani tlačí na Němce. Víte, co mají společného Trump a Putin? Nemají rádi Evropskou unii“, sdělil Šándor.

A že se snaží ovlivňovat Rusové situaci jinde? „Vždyť i my ji ovlivňujeme. U někoho to vadí, u jiného se o tom nemluví. Mně toto vadí proto, že když špatně popíšete hrozby, děláte pak špatná opatření“, vysvětlil. Macronovo tvrzení, že NATO je ve stavu mozkové smrti, je podle Šándora pravdivé. „Vojensky ne, ale politicky. Američani o Alianci nějaký velký zájem nemají. Když bylo loni 70. výročí Aliance, bylo to jen na úrovní ministrů zahraničí, aby tam nepřijel Trump a něco neřekl“, připomněl Šándor. Americký prezident, dle něj, říká jasně, kde vidí hlavní hrozbu – Čína, Írán, Severní Korea. „K tomu nepotřebuje Alianci“, řekl, s tím, že „my jako Češi bychom měli koukat, co z toho vyplyne pro nás“, sdělil Šándor.

A přešel k tématu Evropské unie. U něj ho zaráží, kam se vytratil ten étos, který u nás byl, když jsme do ní vstupovali. „Kdybychom vystoupili, co budeme dělat? Co bychom byli?“ otázal se. „Nejsme ani Británie, ani Švýcarsko, ani Norsko. Byl bych rád, kdyby se Evropa vrátila před Lisabon. Spousta věcí mi taky nevyhovuje. Ale co bylo cílem otců zakladatelů? Aby Německo už nikdy nechtělo válčit. Je pravda, že poté co Ursula von der Leyenová byla šest let ministryní obrany, zdecimovala bundeswehr více než maršál Žukov. Německo dneska válčit nemůže. Je ale pravda, že vymyslela mundúry pro těhotné tankistky“, uvedl něco pro zasmání Šándor.

„Připomněli jsme si 75 let od konce druhé světové války. O kolik jsme zmoudřeli za tu dobu? Když se podíváme třeba na Jugoslávii, tak si to vůbec nemyslím. Kde je napsáno, že se nemůžeme znovu servat?“, zlověstně se zeptal.

V poslední době začaly války, které si nedělají hlavu s rezolucí OSN. „Jakou rezoluci OSN měli Američané, aby bombardovali Srbsko? Žádnou. Jakou měli pro Afghánistán? Jakou pro druhou válku v Iráku? Žádnou. Poválečný svět měl řadu institucí sloužících k odstranění dopadů a následků druhé světové války a k zajištění toho, že se nebude válčit. Tato architektura se rozmělňuje. Baráky stojí, lidí tam chodí. Ale skutečný efekt je upadající. Nepředvídatelnost světa je dneska obrovská. Teď se svět žene opravdu do nepěkné doby“, konstatoval.

A k mladíkovi v první řadě uvedl: „My žijeme 75 let v míru. Ale nevím, jestli ty to budeš moci říci za 50 let“, uzavřel Andor Šándor.

Lidé odcházející z jeho přednášky neměli zrovna moc pocit, že žijeme v bezpečném světě.