K novému Progr. KSČM ▬ Jsme i na Parl. listech

klicMEZI NÁMI, KOMUNISTY    Kontakt na nás: nas-restart@post.cz

„Nechceme, nikdy, ne, ne, tak sem řek’, že ne!“ Získali jsme data, jak Český rozhlas kádruje komentátory. A tak jsme pro změnu jednoho jejich prokádrovali my. Ztuhne krev

„Nechceme, nikdy, ne, ne, tak sem řek’, že ne!“ Získali jsme data, jak Český rozhlas kádruje komentátory. A tak jsme pro změnu jednoho jejich prokádrovali my. Ztuhne krev

22.04.2020 11:14

NEWSROOM TOMÁŠE KŇOURKA „Přečtěte si, jak funguje komentátorská část stanice Český rozhlas Plus. Pochopíte, že snaha jejího vedení jakýmkoli způsobem zamezit přístupu autorů s nepohodlnými názory se dostává do obludných rozměrů. Když použiji filmový příměr: Nikdo se ‚závadným‘ myšlením nesmí projít,“ píše v pravidelném příspěvku pro ParlamentníListy.cz rozhlasový radní Tomáš Kňourek.

„Nechceme, nikdy, ne, ne, tak sem řek’, že ne!“ Získali jsme data, jak Český rozhlas kádruje komentátory. A tak jsme pro změnu jednoho jejich prokádrovali my. Ztuhne krev
Foto: Archiv TK
Popisek: Tomáš Kňourek, člen Rady Českého rozhlasu

reklama

Takže popořadě. Loni v létě si jeden posluchač Radě Českého rozhlasu postěžoval na pořad Názory, argumenty – nedělní diskuse u kulatého stolu. Upozorňoval především na názorovou jednotvárnost i způsob vedení debaty. Zkrátka stále titíž autoři, občanku sice mají každý jinou, pohled na komentované dění ale až na drobné detaily totožný. Rada následně přijala usnesení o porušení Kodexu Českého rozhlasu a na základě toho snížila odměny generálnímu řediteli. Ke stížnosti se vyjádřil i šéf zpravodajství Jan Pokorný, posluchači nabídl: „Pokud vám nějaká komentátorská osobnost v pořadu chybí, napište nám tip a my ji rádi pozveme.“
 

Anketa

Souhlasíte se zvýšením koncesionářského poplatku pro ČT?

2%
98%
hlasovalo: 24035 lidí
 
Toto sdělení Rada ve svém usnesení ocenila. Ukázalo se, že hodně předčasně. Několik týdnů poté jiný posluchač na základě výzvy Jana Pokorného zaslal seznam takových osobností. Jsou mezi nimi lidé, které dobře znáte i ze stránek ParlamentníchListů.cz. Přikládám vysvětlení ředitele zpravodajství, proč se jako komentátoři nemohou (nebo nesmějí?) v rozhlase objevit:
 
  • Tomáš Vyoral, blogger, který má blog na iDNES, nehodláme jej oslovit
  • Tereza Spencerová, témata i světonázor, který představuje, máme dostatečně obsazené (bohužel před několika dny zemřela, pozn. aut.) 
  • Lukáš Visingr, odborník na zbraňové systémy, k tématu ho běžně bereme do vysílání, s ohledem na úzkou specializaci to není autor do Názorů a argumentů 
  • Benjamin Kuras, běžně oslovujeme do vysílání 
  • Karolina Stonjeková, zkoušeli jsme ji jako komentátorku v Názorech a argumentech, ale pak jsme spolupráci ukončili. Pracuje v oblasti PR, proto nemůže být komentátorkou ČRo Plus 
  • Markéta Šichtařová, oslovili jsme, odmítla z časových důvodů. 
  • Jan Schneider, jeho odbornost máme velmi dobře obsazenou jinými experty
  • Pavel Kohout, běžně vystupuje ve vysílání Českého rozhlasu k ekonomickým tématům 
  • Marián Kechlibar je autorem Názorů a argumentů ve zkušební lhůtě
  • Petr Žantovský působil v roli externího komentátora, spolupráci jsme před časem ukončili. Jedním z důvodů byly pochybnosti, v nichž nás utvrdila i zveřejněná analýza Milana Šmída, v níž uvedl fakta, která bereme v potaz. Český rozhlas Plus nemá kapacitu zjišťovat u každého textu, zda není jen upravenou verzí materiálu už dříve publikovaného – a verze starších, už jinde zveřejněných textů nepatří do vysílání ČRo Plus 

 

Anketa

Byl Mirek Topolánek dobrý politik?

3%
97%
hlasovalo: 18807 lidí
Asi nemá cenu příliš rozpitvávat prázdná slova o „pokrytí odbornosti jinými experty“ či „nezveme, má úzkou specializaci“. Ano, třeba takové Rusko je názorově pestře pokryto objektivními pohledy Libora Dvořáka, Alexandra Mitrofanova a experta Jakuba Jandy. U Evropské unie, Maďarska, české vlády, vlastenectví, imigrace, multikulturalismu či zeleného šílenství je to analogické. Vnímavý člověk s otevřenou myslí ví, jak to je. I to, že mluvíme o pravidelném pořadu Názory, argumenty, a ne o tom, že někdo ze seznamu jednou ročně dostane prostor ve vysílání říci pár vět. Mimochodem, docela by mě zajímala definice světonázoru vynikající žurnalistky Terezy Spencerové. Což třeba hledání pravdy?
 
Chci podrobněji probrat dvě jména ze seznamu. Petra Žantovského a Karolinu Stonjekovou. Od loňského srpna se na stanici Český rozhlas Plus například objevují komentáře jistého Jiřího Bulana. Z letmého „vygůglení“ zjistíme, že tento mladý muž provozuje na webu vlastní internetové stránky, kde zveřejňuje své komentáře týkající se zejména oblasti informačních technologií. Pár dní po zveřejnění článku se tyto komentáře objevují také na rozhlasových vlnách a rozhlasových internetových stránkách. Přitom „jinde zveřejněné texty přece do vysílání ČRo Plus nepatří“. Srovnejte například zde a zde
 
Rozhlas přitom tvrdí, že s Petrem Žantovským ukončil spolupráci na základě jakési analýzy pana Šmída z července 2019, která se měla týkat podobného problému. To je dost zvláštní, protože pan Žantovský dostal z rádiových vln vyhazov o půl roku dříve, konkrétně 6. ledna 2019 ústy Petra Šabaty, který na otázku důvodu tohoto „padáku“ lakonicky Žantovskému sdělil: „Protože jste špatný novinář.“ Inu, asi nic víc nepotěší než odborné hodnocení od člověka, který už dlouho před listopadem 1989 byl v KSČ a psal do Mladé fronty agitační články velebící socialismus (viz níže). Kromš toho Žantovský působil v ČRo více než 16 let, to si jeho „špatnosti“ za ta léta nikdo nevšiml? Důvody byly asi jiné...
 

Fotogalerie: - Dezinformace a mediální manipulace

Rada Českého rozhlasu ve spolupráci s Českým rozhl...
Jan Schneider, bezpečnostní analytik a publicista
Jiří Šedivý, zvláštní zmocněnec boje proti dezinfo...
Martin Švehla, novinář, odborník v oblasti komunik...
Moderátor debaty Tomáš Procházka
Jozef Ftorek, publicista a vysokoškolský pedagog
 
Rozhlasová červená také svítí komentátorce Karolíně Stonjekové, protože pracuje v oblasti public relations. Kodex Českého rozhlasu explicitně něco takové nezakazuje, mluví pouze o možném střetu zájmů, ale budiž. Jaká si rozhlas stanoví pravidla, taková ať platí. Ale pro všechny!
 
Ještě mnohem zajímavější je, že tento pan Bulan je podle obchodního rejstříku jediným majitelem a jednatelem firmy RaulWalter s. r. o. Odhlédněme od podivných a značně „neveřejnoprávních“ okolností, jako že toto eseróčko podniká s vkladem jedna koruna a dosud o sobě do rejstříku dalo veřejnosti na srozuměnou toliko notářský zápis o Zakladatelské listině z roku 2016. Žádný hospodářský výsledek, žádná výsledovka, žádné podstatné informace, dokonce žádné jiné informace. Není to podstatná skvrna na kvalifikaci komentátora prestižní stanice ČRo Plus?
 
Pan Bulan je podle internetových stránek stejnojmenné firmy také výkonným ředitelem společnosti RaulWalter LLC se sídlem v hlavním městě Estonska Tallinu. Připomínám, že společnost s označením „LLC“ podléhá americkým soudům a nejbenevolentnější regulaci. Další otazník?
 

Anketa

Měla by vláda v létě otevřít hranice alespoň do některých zemí, pokud to půjde?

17%
83%
hlasovalo: 31708 lidí
 
Americko-estonská firma, jíž je externí komentátor ČRo Plus Jiří Bulan výkonným ředitelem, o sobě na webu udává, že hlavním předmětem její činnosti je specializace na řešení digitální identity pro aplikace veřejného i soukromého sektoru. Jedním z klientů firmy je, světe div se, „Republic of Estonia“. Pan Bulan pak pro Český rozhlas Plus píše komentáře o kauze Huawei, o dálničním mýtu, o digitalizaci státu a „kauze“ premiérova e-mailu. O oboru, ve kterém podniká. Referuje možná o svých konkurentech, dodavatelích či klientech. A podepsán není jako podnikatel, ředitel, majitel firmy či PR manažer. U jeho jména je uvedeno jen a pouze „publicista“. Čím jiným než nepokrytým public relations pro netransparentní americkou firmu tedy Bulanovy komentáře na ČRo Plus jsou? Proč asi tento pán dostal zelenou, zatímco paní Stonjeková, která je pouhou zaměstnankyní firmy působící v oblasti PR, stopku? Co má znamenat tato licoměrnost? Odpověď hledejme spíše v ideologické rovině. Zde
 
Mezi komentátory Českého rozhlasu nalezneme i další „skryté“ podnikatele. Jak je to s jejich střetem zájmů? Zjišťuje se, zda nepodnikají rovněž v oblasti PR, když to z obchodního rejstříku nevyplývá? Jak souvisejí názor Karoliny Stonjekové na EU a Viktora Orbána s reklamou? Proč si Český rozhlas Plus dává tolik práce s kádrováním některých a na jiné kašle (nebo kádruje blbě)?
 
Zkusme se na věc už odlehčeněji podívat i z druhé strany. Pravidelným autorem komentářů je amébický Jiří Leschtina, dlouholetý kolega nynějšího šéfredaktora Českého rozhlasu Plus Petra Šabaty z deníku Mladá fronta. V něm oba už v 80. letech pravidelně publikovali budovatelské texty. 
 
Například březen 1987, reportáž s názvem „Poklady černé řeky“, podtitul „Na rozhraní Evropy a Asie si uspořádali naši svazáci konferenci“.
 
Redaktor Leschtina přímo básnicky dává najevo svoji lásku k Sovětskému svazu, přímo z místa hned na úvod píše: „Na pravém břehu řeky Ural, na samém okraji města Uralsk, stojí obelisk se dvěma ukazateli. Na jednom z nich je napsáno Evropa, na druhém Asie. Právě odtud vede na východ cesta do jedenáctitisícového městečka Aksaj, jen pár metrů od nejkrajnějšího domku se krčí ve stepi červenohnědé ubytovny, místním nářečím zvané vachty. V jídelně jedné z nich se tuto neděli sešly desítky mladých lidí z Československa. Za improvizovaný předsednický stůl zasedla i delegace ÚV SSM vedená členem předsednictva a tajemníkem ČÚV SSM V. Smělým. Ustavující celostaveništní konference Svazu mládeže na výstavbě Uralského plynárenského komplexu Karačaganak mohla začít.“ 
 
 
A nyní duben 2020, Český rozhlas Plus, část komentáře s názvem „Domobrana v čase viru? Jen další past na demokracii.“
 
„... současný ministr obrany Lubomír Metnar byl zakládajícím členem hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita – jeho členové, bývalí vojáci a policisté, projevovali vřelý vztah k Rusku a jeho uzurpátoru Putinovi, jako i zásadní odpor k Evropské unii a NATO.“
 
No řekněte, učenlivý a velmi přizpůsobivý soudruh. 
 
Nebo další jeho dubnové dílko, tentokrát s titulem „Proč naši radikálové umlkají, když jde do tuhého“.
 
„Pokud v této těžké době slýcháme v Parlamentu od Tomia Okamury, Vojtěcha Filipa nebo Václava Klause mladšího vůbec nějaké návrhy, tak jsou to omšelé mantry, které opisují jeden od druhého. Tak například pořád opakují, že je třeba seškrtat výdaje na neziskovky a odstavit je od systému státní podpory. To jen prohlubuje dojem, že vůdci naší krajní levice i pravice už úplně ztrácejí smysl pro realitu. Jen tak si lze vysvětlit, že navrhují vyhladovět neziskové organizace teď, kdy vygradovaly činnosti na všech dobrovolnických frontách – od pomoci seniorům přes šití a distribuci roušek, tisknutí ochranných štítů na 3D tiskárnách až po poradenství živnostníkům, propadlým do neřešitelné finanční situace.“
 

Fotogalerie: - Stojím za ČT

Demonstrace na podporu České televize jako veřejno...
Demonstrace na podporu České televize jako veřejno...
Demonstrace na podporu České televize jako veřejno...
Demonstrace na podporu České televize jako veřejno...
Demonstrace na podporu České televize jako veřejno...
Demonstrace na podporu České televize jako veřejno...
 
Už několikrát jsem tu psal, že nenávist zatemňuje mozek. A z ní pak pramení krystalické lži. Ani jeden ze tří zmíněných pánů neřekl, že by vzal pomoc neziskovkám starajícím se o seniory a další potřebné, či těm, co pomáhají v současné pandemii. Co vím, tak vždy šlo pouze a jen o takzvané politické neziskovky, tedy hybridní politické subjekty ingerující do správy věcí veřejných za veřejné peníze. Třeba 24. 3., deset dnů před Leschtinovým příspěvkem, referovaly ParlamentníListy.cz o jednání ze Sněmovny: „Okamura následně vyslovil návrh seškrtat peníze veřejným neziskovým politickým organizacím. Obdobného názoru, co se týče financování neziskových organizací a jeho omezování, byl pak i předseda KSČM Vojtěch Filip.“ 
 
Zkrátka, jak říkával hostinský Rampa ze Švejka, někdy přijde na člověka takovej moment, že je ke všemu hluchej jako pařez. 
 
Nejde o to, zakazovat lidem, jako je pan Leschtina, publikovat v rozhlase. Byl bych mezi prvními, kteří by proti tomu protestovali. Cílem je „jet rovinu“. Nehledat bizarní překážky a dát prostor i těm, kteří svět kolem nás vidí jinak  než třeba šéfredaktor ČRo Plus Šabata. Pokud se to v dohledné době nepodaří, lze i na základě výše zmíněných faktů tvrdit, že de facto došlo k ideologické privatizaci Českého rozhlasu Plus za peníze koncesionářů, minimálně jeho komentátorské sekce.