K novému Progr. KSČM ▬ Jsme i na Parl. listech

klicMEZI NÁMI, KOMUNISTY    Kontakt na nás: nas-restart@post.cz

Všeobecná deklarace lidských povinností

2019 10 17 012019 10 17 03istorik Jiří Malínský představuje i po 20 letech aktuální dokument, který se snažil lidská práva vyvážit pojmy odpovědnosti a povinnosti.

 

Naše současnost, vysoce sycená odkazem tak řečených neoliberalistických konzervativních revolucí poslední čtvrtiny minulého století, vyvolává dojem, že pojmy odpovědnosti, pečlivosti a vůle po obecném blahu sice nejsou výslovně zakázány nebo pronásledovány, ale zcela jistě nejsou cool. A tak slyšíme o radostech, vázanosti spíše odvázané a svobodách takřka bezbřehých. Přesto i v tomto období se před 20 lety skupina starších osobností pokusila vyvážit řadu různých proklamací a zásad svobody připomenutím významu povinností a odpovědnosti. A tak Všeobecnou deklaraci lidských práv doplnil návrh Všeobecné deklarace lidských povinností (Universal Declaration of Human Responsibilities).

2019 10 17 02

Postupně tak vzniklo několik verzí tohoto nevšedního dokumentu. V čele jeho autorského kruhu stál mistr krizových situací, někdejší německý spolkový kancléř Helmut Schmidt (1918–2016), se kterým mj. spolupracovali Franz Vranitzky (předseda rakouské sociální demokracie a spolkový rakouský kancléř, nar. 1937), lord James Leonard Callaghan (předseda britské Strany práce a premiér ostrovní velmoci, 1912–2005), dlouholetý kanadský premiér Pierre Philippe Trudeau (1919–2000), izraelský státník Šimon Peres (1923–2016) a řada dalších. Výsledky diskusí zkušených veteránů byly publikovány v předních německých periodicích Die Zeit a Frankfurter Allgemeine Zeitung v říjnu 1996. Další doplňky byly přidány v průběhu následujícího roku 1997.

Vnější shoda v názvech obou dokumentů není nahodilá; tato deklarace povinností měla dále rozvinout a prohloubit Všeobecnou deklaraci lidských práv. V preambuli zdůvodňující poslání tohoto nevšedního dokumentu mj. jeho autoři uvedli, že skutečná spravedlnost předpokládá vedle vnitřní důstojnosti a lidských práv pro všechny členy světového lidstva (našeho primátího savčího druhu) jako základní východisko jak společné uznání (neformální kodifikaci) všech lidských základních idejí, hodnot a norem jak muži a ženami, tak všemi kulturami a společnostmi.

Mezi ně náleží jak schopnost a potřeba místně i globálně (celosvětově) „prosazovat lepší společenský řád“, neboť „jednostranné lpění na právech má za následek konflikty a nekonečné spory a zanedbávání povinností vede k chaosu a úpadku zákonů“. Vždyť mezi základní povinnosti každého jedince patří mj. „povinnost jednat lidsky se všemi lidmi“ a „podpora jejich důstojnosti a sebeúcty. Nikdo, žádný stát, armáda i policie, nestojí mimo kritéria dobra a zla založená na zásadě „co nechceš, aby druzí činili tobě, nečiň ty jiným“. Na to navazují ustanovení o úctě k životu, jež přirozeně zahrnuje i právo na obranu, zákaz aktů genocidy a terorismu i ochranu životního prostředí a zvířat. Neboť mezi povinnosti každého jedince patří také podpora jejich důstojnosti a sebeúcty. Proto také žádný z nás není vyvázán z důsledně uplatňované zásady „Každý člověk je povinen mluvit a jednat pravdivě. Nikdo, ať jakkoli mocný, nesmí lhát.“ (Současně je však v této všeobecné deklaraci zaručeno právo na soukromí a důvěrnost osobních a pracovních informací.)

To všechno má platit stejnou měrou pro politiky, úředníky, ekonomy i vědce, umělce, spisovatele, lékaře i právníky (bez ohledu na jejich závazky vůči klientům). DEKLARACE je (má být) z tohoto ohledu závazným východiskem pro všechny profesní i odborné kodexy. Navazuje na tradici božích přikázání Knihy knih (bible) i mravní hodnoty demokratického vědeckého socialismu (nikoli náhodou jsou mezi jejími tvůrci v značném počtu velké osobnosti Socialistické internacionály).

Alternativní znění z r. 1997 některá ustanovení redakce z r. 1996 dále precizuje a konkretizuje o podporu udržitelného životního prostředí; překonávání chudoby, podvýživy, nerovnosti a nevědomosti; o dosažení rovnosti přístupu ke vzdělání a k profesní dráze; nezneužívání hospodářské a politické moci; odpovědnost svobody hromadných sdělovacích prostředků při práci a předávání informací a zákaz senzacechtivosti; o tolerantní prezentování náboženství; rovnost pohlaví a cennost manželství; vzájemnou odpovědnost a lásku i rovnost do vztahů mezi rodiči a dětmi; o nenarušitelnost celostné závaznosti všech povinností obsažených v této DEKLARACI přednesené Schmidtem na jednom z havlovských hradních fór.

Odpustím si odpověď na dotaz, jak by podle této deklarace dopadli někteří současní vedoucí politici typu Donalda Trumpa, Borise Johnsona nebo Petra Porošenka. Je to totiž více než zřejmé.

Odpovědí vlastně velmi pádnou je i jiná skutečnost. Dokument podle všeho určený světové veřejnosti, na prvním místě nesporně Organizaci Spojených národů, tato deklarace individuální i státní a světové odpovědnosti, už déle než dvacet let čeká na své případné další zhodnocení a zpracování.