NEVEŘEJNÁ DISKUSE    Dotazy a příspěvky ke zveřejnění nám zasílejte na e-mail nas-restart@yandex.comZa provozování webu se musí platit, prosíme případné dárce o příspěvek na účet 0529639103/0800. Děkujeme!

Putinův projev v OSN 22. září 2020

2020 09 24 02Pane prezidente,
vážený pane generální tajemníku,
vážení kolegové! 
Dámy a pánové!

Světové společenství letos slaví dvě historická výročí – 75. výročí konce druhé světové války a vzniku Organizace spojených národů.

ZDROJ ZDE

Nemůžeme přeceňovat význam těchto vzájemně propojených událostí. V roce 1945 byl nacismus poražen, ideologie agrese a nenávisti byla rozdrcena a zkušenost a duch spojenectví, pochopení obrovské ceny zaplacené za mír a společné vítězství, umožnily vybudovat poválečný světový řád. Jeho nepochybným základem byla Charta OSN, která je dodnes hlavním pramenem mezinárodního práva.

Jsem přesvědčen, že toto výročí nás zavazuje připomenout věčné zásady mezistátní komunikace zakotvené v Chartě Organizace spojených národů a otcové zakladatelé Světové organizace je formulovali velmi jasně a jednoznačně: rovnost suverénních států, nevměšování se do jejich vnitřních záležitostí, právo národů určovat svůj vlastní osud, zřeknutí se hrozby nebo použití síly a politické urovnání sporů.

Podíváme-li se zpět na uplynulá desetiletí, můžeme říci, že při všech těžkostech období „studené války“, kardinálních geopolitických posunech a za dnešních spletitostí světové politiky Organizace spojených národů adekvátně plní své hlavní poslání – zachovávat mír, podporovat udržitelný rozvoj národů a kontinentů a pomáhat při překonávání lokálních krizí.

Tento obrovský potenciál a zkušenosti OSN jsou žádané a poskytují dobrý základ pro další postup. Ostatně jako každá mezinárodní organizace či regionální struktura by OSN neměla být vychýlena, ale měla by ve svém vývoji odrážet dynamiku jednadvacátého století, důsledně se přizpůsobovat realitě moderního světa a skutečně se stává stále složitější, multipolární, multidimenzionální.

Změny mají samozřejmě dopad na hlavní orgán OSN, Radu bezpečnosti, i na debatu o tom, jak ji reformovat. Naší logikou je, že Rada bezpečnosti by měla více zohledňovat zájmy všech zemí, veškerou různorodost jejich postojů, být založena na principu co nejširšího souhlasu států, ale zároveň stejně jako dříve sloužit jako klíčový prvek systému globální správy, který nelze zajistit bez zachování práva veta stálých členů Rady bezpečnosti.

Toto právo pěti jaderných mocností, vítězů druhé světové války, dnes odráží skutečnou vojenskou a politickou rovnováhu. Nejdůležitější je, že jde o naprosto nezbytný a jedinečný nástroj, který brání jednostranným akcím zatíženým přímou vojenskou konfrontací největších států, umožňuje hledat kompromis nebo se alespoň vyhnout řešením, která jsou pro ostatní kategoricky nepřijatelná, jednat v rámci mezinárodního práva, a nikoli v vratké šedé zóně svévole a nelegitimity.

A jak ukazuje diplomatická praxe, tento nástroj funguje v kontrastu se smutnou zkušeností předválečné Ligy národů s jejími nekonečnými rozhovory, prohlášeními bez mechanismů skutečné akce, bez práva států a národů v tísni na pomoc a ochranu. Zapomínat na poučení z dějin je krátkozraké a vysoce nezodpovědné, stejně jako zpolitizovaný spekulativní pokus svévolně interpretovat příčiny, průběh a výsledek druhé světové války a zvrátit rozhodnutí spojeneckých konferencí a norimberského tribunálu. Není to jen hanebnost a zločin proti památce bojovníků proti nacismu. Jde o přímou, destruktivní ránu samotným základům poválečného světového řádu, což je obzvlášť nebezpečné v podmínkách, kdy je vážně zkoušena globální stabilita, kdy je systém kontroly zbraní degradován, regionální konflikty neustupují a hrozby vycházející z terorismu, organizovaného zločinu a obchodu s drogami se stupňují.

Všichni jsme čelili nové výzvě – pandemii koronaviru. Nemoc přímo postihla miliony lidí a vyžádala si nejdražší z nich – statisíce životů. Karantény, uzavření hranic a vznik mnoha obtížných problémů pro občany prakticky všech států jsou realitou dneška. Obzvláště obtížné je to pro starší generace, které kvůli vynuceným omezením, někdy týdny nebo i měsíce, nemohly obejmout své příbuzné, děti a vnoučata.

Odborníci dosud plně neposoudili rozsah sociálního a ekonomického šoku spojeného s epidemií a všechny její dlouhodobé důsledky. Už teď je ale jasné, že obnova globální ekonomiky potrvá dlouho, dlouho. Dříve vyzkoušená protikrizová opatření navíc nebudou vždy fungovat. Budou zapotřebí nová nestandardní řešení.

Můžeme je vypracovat pouze společně, a to je nejdůležitější úkol jak pro Organizaci spojených národů, tak pro země G20 a samozřejmě i pro další přední mezivládní organizace a integrační sdružení, které zažívají těžké časy kvůli důsledkům pandemie a potřebují zásadně nové obzory a měřítka rozvoje.

Právě tato myšlenka kvalitativního integračního růstu, „integrace“ je zakotvena v ruské iniciativě vytvořit velké euroasijské partnerství za účasti všech asijských a evropských zemí bez výjimky. Je to čistě pragmatické a nyní je to ještě důležitější. Kromě toho bych chtěl ještě jednou upozornit na ruský návrh na zavedení takzvaných zelených koridorů bez obchodních válek a sankcí, především pro základní zboží, potraviny, léky, osobní ochranné prostředky, které jsou potřebné právě pro boj s pandemií. A obecně platí, že odbourání, osvobození světového obchodu od bariér, zákazů, omezení a nelegitimních sankcí by mohlo být dobrou pomocí k obnově globálního růstu a snížení nezaměstnanosti. Podle odborníků se tedy úplné nebo částečné snížení zaměstnanosti ve světě ve druhém čtvrtletí tohoto roku rovná ztrátě 400 milionů pracovních míst a my musíme udělat vše pro to, aby tato nezaměstnanost nestagnovala, aby se lidé mohli vrátit do práce, mohli se postarat o své rodiny a nebyli uvězněni v chudobě, bez vyhlídek na život.

To je skutečně akutní globální sociální problém, takže posláním politiky je nyní dláždit cestu obchodu, společným projektům a spravedlivé hospodářské soutěži, nikoli svazovat ruce podnikání a podnikatelské iniciativě. Pandemie zostřila řadu etických, technologických a humanitárních témat. Díky pokročilým digitálním technologiím se například podařilo rychle přebudovat systém vzdělávání, obchodu a služeb, zavést dálkové studium a on-line kurzy pro lidi různého věku. Umělá inteligence pomohla lékařům stanovit přesnější a rychlejší diagnózy, vybrat optimální léčebné postupy.

Digitální technologie se však jako každá jiná inovace nekontrolovatelně šíří a stejně jako konvenční zbraně se mohou dostat do rukou radikálů a extremistů všeho druhu, a to nejen v oblastech regionálních konfliktů, ale i v zámožných zemích, což představuje obrovské riziko.

V tomto ohledu si nejvážnější diskusi v OSN zaslouží také otázky kybernetické bezpečnosti, využívání pokročilých digitálních technologií. Je důležité vyslechnout obavy lidí – jak moc budou v nové éře chráněna jejich práva: práva na soukromí, majetek, bezpečnost. Musíme se naučit využívat nové technologie ve prospěch lidstva, nalézt správnou rovnováhu mezi pobídkami k rozvoji umělé inteligence a oprávněnými restriktivními opatřeními a spolupracovat na dosažení regulační dohody, která vyloučí potenciální hrozby nejen z hlediska vojenské a technologické bezpečnosti, ale také z hlediska tradice, práva a morálky lidské komunikace.

Rád bych poznamenal, že během pandemie nám lékaři, dobrovolníci a občané různých zemí ukazovali příklady vzájemné pomoci a podpory a taková solidarita nezná hranic. Mnohé země si také nezištně a otevřeně pomáhaly a pomáhají. Ale byly i případy, kdy chyběl humanismus a, chcete-li, dobrota ve vztazích na mezistátní, oficiální úrovni.

Věříme, že autorita Organizace spojených národů by mohla posílit a posílit roli humanitární a lidské složky v mnohostranných a dvoustranných vztazích, včetně sociálních výměn a výměn mládeže, kulturních vazeb, sociálních a vzdělávacích programů, spolupráce v oblasti sportu, vědy, techniky, ochrany životního prostředí a lidského zdraví.

Pokud jde o zdravotní péči, musíme co nejvíce odstranit překážky partnerství. Naše země se aktivně zapojila do celosvětového a regionálního úsilí v boji proti COVID-19 a poskytuje pomoc nejpostiženějším státům jak na dvoustranné, tak na mnohostranné úrovni. Činíme tak především s ohledem na ústřední koordinační úlohu Světové zdravotnické organizace, která je součástí struktury OSN. Domníváme se, že kapacita WHO by měla být kvalitativně posílena. Taková práce již začíná a Rusko se na ní bude podílet nejvíce. Nashromážděný vědecký a výrobní potenciál, jakož i klinické zkušenosti ruských lékařů nám umožnily rychle vyvinout řadu testovacích systémů a léků pro detekci a léčbu koronaviru a poté zaregistrovat první světovou vakcínu Sputnik-V. Opět jsme naprosto otevření a oddaní partnerství. V tomto ohledu se ujímáme iniciativy uspořádat v blízké budoucnosti online konferenci na vysoké úrovni za účasti států, které mají zájem spolupracovat na vývoji vakcín proti koronaviru.

Jsme připraveni sdílet naše zkušenosti a pokračovat ve spolupráci se všemi státy a mezinárodními strukturami, včetně dodávek ruské vakcíny do dalších zemí, která prokázala svou spolehlivost, bezpečnost a účinnost. Rusko je přesvědčeno, že je nyní nutné využít všechny kapacity světového farmaceutického průmyslu, aby byl v dohledné době zajištěn volný přístup k očkování pro občany všech států.

Každý může být vystaven nebezpečnému viru. Koronavirus neušetřil zaměstnance Organizace spojených národů, jejího ústředí a regionálních struktur. Rusko je připraveno poskytnout Organizaci spojených národů veškerou potřebnou kvalifikovanou pomoc, zejména tím, že nabídne bezplatně naši vakcínu k dobrovolnému očkování zaměstnanců Organizace a jejích jednotek. Takové výzvy od kolegů z OSN přicházejí k nám a my k nim nezůstaneme lhostejní. Co dalšího je v dnešní agendě zásadně důležité? Ochrana životního prostředí a problémy spojené se změnou klimatu musí samozřejmě zůstat předmětem společného úsilí.

Příslušné mnohostranné úmluvy, smlouvy a protokoly v rámci Organizace spojených národů plně prokázaly svou relevanci. Vyzýváme všechny státy, aby jednaly zodpovědně a dodržovaly je, zejména při dosahování cílů Pařížské dohody.

 

Vážení kolegové!

Rád bych ještě jednou zdůraznil, že Rusko vyvine veškeré úsilí, aby podpořilo mírové, politické a diplomatické urovnání regionálních krizí a konfliktů a zajistilo strategickou stabilitu. Přes všechny spory a neshody, někdy i nedorozumění a dokonce nedůvěru některých kolegů budeme vytrvale navrhovat konstruktivní a sjednocující iniciativy, především v oblasti kontroly zbraní a posilování zde platných smluvních režimů. To zahrnuje zákaz chemických, biologických a toxinových zbraní.

První prioritní otázkou, která může a měla by být vyřešena rychle, je samozřejmě prodloužení platnosti Smlouvy mezi Ruskem a Spojenými státy o strategických útočných zbraních, která velmi brzy vyprší v únoru 2021. Vedeme taková jednání s našimi americkými partnery.

Kromě toho očekáváme vzájemnou zdrženlivost při rozmisťování nových raketových systémů. Rád bych dodal, že od loňského roku bych rád zdůraznil, že Rusko již vyhlásilo moratorium na rozmisťování pozemních raket středního a kratšího doletu v Evropě a dalších oblastech světa, pokud se Spojené státy americké zdrží takových opatření. Bohužel jsme dosud neslyšeli žádnou reakci na náš návrh od našich amerických partnerů nebo jejich spojenců.

Domnívám se, že takovéto vzájemné kroky v konkrétních otázkách by vytvořily dobrý základ pro zahájení seriózní a důkladné konverzace o všech faktorech ovlivňujících strategickou stabilitu. Jejím cílem by bylo dosáhnout komplexních dohod a vytvořit pevný základ pro mezinárodní bezpečnostní architekturu, která by zohledňovala předchozí zkušenosti v této oblasti a plně odpovídala současné i budoucí vojenské, politické a technologické realitě.

Rusko zejména navrhuje uzavření právně závazné dohody zahrnující všechny přední vesmírné mocnosti, která by zahrnovala zákaz rozmisťování zbraní ve vesmíru a použití síly nebo hrozbu síly proti vesmírným objektům. Jsme si dobře vědomi toho, že bezpečnostní otázky a všechny ostatní otázky projednávané Valným shromážděním OSN vyžadují konsolidaci úsilí na základě hodnot, které nás spojují, naší společné paměti poučení z dějin a ducha spojenectví, kdy se členové protihitlerovské koalice ve jménu vítězství a míru pro všechny národy světa dokázali povznést nad rozdíly a ideologické preference.

V současné složité situaci bylo důležité, aby všechny země ukázaly politickou vůli, moudrost a vizi. A samozřejmě, vedoucí role zde náležístálým členům Rady bezpečnosti OSN – mocnostem, které 75 let nesly zvláštní zodpovědnost za mezinárodní mír a bezpečnost, za zachování základů mezinárodního práva.

Právě na základě uznání této odpovědnosti navrhlo Rusko svolání summitu zemí skupiny G-5. Jejím účelem je znovu potvrdit klíčové principy chování v mezinárodních záležitostech, vypracovat efektivní řešení nejpalčivějších problémů naší doby. Je potěšující, že naši partneři iniciativu podpořili. Doufáme, že takové osobní setkání uspořádáme, jakmile to epidemiologická situace dovolí.

V propojeném, vzájemně závislém světě, ve víru mezinárodních událostí, je opět nezbytné jednat společně a založit to na zásadách mezinárodního práva zakotvených v Chartě Organizace spojených národů. Jedině tak budeme moci splnit vznešené poslání naší Organizace a zajistit důstojný život současným i budoucím generacím.

Přeji mír a blahobyt všem národům světa.

Děkuji vám za pozornost.