Opozičný poslanec Ľuboš Blaha odoslal otvorený list Americkej veľvyslankyňi. Podľa poslanca Blahu nás Američania dlhodobo poučujú o ľudských právach. Na druhej strane sa nepozerajú na seba (Blaha tým myslel súčasné agresívne protesty)

2020 01 26 02 Ľuboš Blaha posiela list veľvyslankyni Spojených štátov amerických: ZDE

2020 03 30 07Dotazy a reakce obdržené na poslední příspěvky se převážně koncentrují na problematiku obsaženou v otázce uvedené v příspěvku Baviči a Thúkýdidovy past: Mohou výrazně posilující Čína a stávající velmoc USA se svými asymetrickými spojenci uniknout z Thúkýdidovy pasti?

Naše země ožívá po devíti týdnech trvání nouzového stavu, vyhlášeného k překonání vlny onemocnění Covid 19. Médii hýbe řada otázek jako: Bylo dosaženo cíle? Co bude následovat? Bohužel ale také jak situaci nejlépe použít k poškození politického soupeře? Jako by ani nešlo o lidi. Názorů a odpovědí je spousta a je obtížné se v nich orientovat a nacházet konstruktivní kritiku. O to důležitější je téma otevřít pohledem komunistické strany. Ostatně vždyť od téměř jakékoli jiné strany, co jich u nás máme se těžko dočkáme něčeho jiného než okopávání kotníků jiným k zamaskování vlastních selhání, bez myšlenek směřujících k poučení a nápravě.

Pokusím se o takové otevření nad článkem, který vyšel 12. května na Novinkách.cz pod názvem „Virus rozjel malé devadesátky. Musejí skončit“. Slibný název ale skrýval jen obvyklý názorový chaos a absenci jakéhokoliv závěru, kromě imperativu vloženého již do názvu. Přesto článek poskytl několik trefných postřehů hodných pozornosti. Například přirovnává situaci k devadesátým letům s jejich ekonomickou transformací, přející jedincům bez zábran, kteří se umějí tak zvaně rychle orientovat „v prostoru poblíž tenké a nejasné hrany oddělující zdravý kapitalistický „drajv“ a zločin.“ (cit.) Podobné prostředí připravil současný stát, když vytvořil nepříliš regulovanou obří poptávku po nedostatkovém zboží, poznamenanou oslabením kontrolních mechanismů, protože přece „šlo o životy“. Mělo tak být ospravedlněno vytvoření a pochopitelně i využití zřejmého prokorupčního prostředí, jehož vnějším příznakem bylo akceptování nákupů zdravotnických prostředků za ceny neakceptovatelné. Tedy pro nás, kterým bylo přisouzeno jen čekat a .. platit? V dotčeném článku k tomu autor dodává mimo jiné, cituji: „Je čas tyto malé devadesátky ukončit. Když už rozvolňujeme zemi a ekonomiku jako diví, neměli bychom zapomenout také znovu utáhnout regulaci,... Ani pod krizí zhasnutými světly by nemělo projít úplně cokoli.“.

A tady je na místě vznést zásadní výtku, protože krize a krizový stav by naopak měly znamenat kontrolu a ne zhasnutá světla. A hlavně - regulace měla především nastoupit s krizovým stavem a ne po něm! To, že nebyla uplatněna, respektive pouze minimální a pozdě, dokládá i v krizi nutné selhávání systému ideově opřeného o předpoklad samoregulace tzv. neviditelnou rukou trhu. Že tento předpoklad nefunguje, přinejmenším ne ve prospěch většiny občanů, události posledních měsíců jen dokazují.

Autor článku se dopustil omylu i svým dalším výrokem, že: „Pro nouzové nákupy má vláda k dispozici institut nouzového stavu.“ A prozrazuje tím neznalost obsahu dovolávaného institutu. Což je bohužel jevem běžným nejen mezi publicisty, ale i mezi členy tzv. orgánů krizového řízení, včetně vlády a Ústředního krizového štábu. Pro obšírnou analýzu není prostor, takže jen konstatuji, že krizový zákon sice upravuje a to konkrétně (!) pravomoci a povinnosti orgánů krizového řízení, právnických a také fyzických osob, ale nad rámcem ostatní platné legislativy, kterou je zde jednoznačně zákon o zadávání veřejných zakázek!!

Neposledním pozoruhodným výrokem je, opět cituji: „„střelci“ mohou být v mimořádných časech užiteční, ale odevzdat jim z vděku nebo z neznalosti celé hřiště i pro časy normální by byla chyba“,..

No a tohle je prostě perla, nahrávající hned k několika otázkám. Především „střelci“ v jakém smyslu? V kontextu článku mě napadá jen mafiáni, lupiči, prostě ti, kteří se nebojí zločinu. A čím jako mají

být užiteční a za co jim vděk? Jednu odpověď mám. Odhalují, jak dobře a snadno si rozumí současný režim (já na bráchu a ruka ruku myje) s těmi, kterým nedělá žádný problém setřít onen poznamenaný tenký rozdíl mezi kapitalistickým aktivním přístupem či „tahem na branku“ a (organizovaným) zločinem. Chyba? Ano, té se dopustíme, pokud si opět necháme navěšet na nos bulíky politické taktiky a za pár drobných nebudeme trvat na stržení opony, vyšetření zločinů a řádného potrestání aktérů. Problém přitom není jen ve způsobu řešení poslední krize, ale také v nepřipravenosti na ni založené v minulosti! Mám však důvodné obavy, že to nepůjde snadno. Tím hůř, čím budeme před novými volbami našim voličům i členům ještě obtížněji vysvětlovat, proč tuto neřádu nakloněnou vládu byť jen „tolerujeme“ ..? Doufám, že se z krize konečně opravdu poučíme.

Ing. Václav Fišer

Místopředseda MěV KSČM Brno

Řeporyjští „vyčkávali“. Občas se „otevřelo“ okno, jít se podívat na Černohorského s vlajkou SSSR si netroufli. Ano, třeba je to nezajímalo. Přišel „pomocník“ starosty, odět do symbolů Route 66, klel jak dlaždič. Černohorský se nenechal vyprovokovat, v Řeporyjích díky němu zavlála i vlajka SSSR. Řezníčková: Policie ochotně pomohla s „úklidem“…

„Kdyby dnes žil Karel Kryl, stál by tu dnes s námi, ke konci života rychle procitl z iluzí…“

(Josef Skála, aktivista, pořadatel)

„Odmítám fašistické choutky politiků ČR. Je pro mě nepřijatelné, aby v ČR vycházely takové věci jako nacistické kalendáře, s nacistickými pohlaváry, vrahy, kteří zabíjeli a vraždili v koncentračních táborech Židy, Cikány, menšiny…Proč tu dnes stojíme? Protože se převrací minulost. Není možné, aby lidé jako Kolář, Hřib a Novotný pošlapávali památku těch, kteří nám vrátili zpět naši zem z pod nacistické okupace…Není možné opomíjet činy vojáků i velitelů Rudé armády.“ (Jiří Černohorský)

VIDEO: Bojovník Černohorský na náměstí v Řeporyjích. Dnes mu pomohli Řezníčková a Skála:

Dnes jsem se vypravil natočit reportáž do Řeporyjí, kde na místě památníku vlasovcům k hrstce lidí promluvil „osamocený“ bojovník Jiří Černohorský. Nyní mu přišla na pomoc aktivistka paní Věra Řezníčková a „marxista na volné noze“ pan doktor Josef Skála. Jiří Černohorský Sputniku sdělil, že akce míří i na rusky mluvící občany (ať v ČR či v zahraničí), jimž se on, aktivista Černohorský, a jeho kolegové omlouvají za kroky, které v ČR vykonali pražští radní, tedy čtenářům Sputniku již dobře známý rusofobní triumvirát lokálních politiků a který doposud zůstává českým politickým establishmentem – mírně řečeno – tolerován… Co je více zarážející: xenofobní akce Hřiba, Novotného či Koláře, tzn. dehonestace tisíců mrtvých vojáků RA tím, že nechali odstranit sochu Koněva, včetně rozdmýchání nepochopitelné PR kampaně s „ricinem“, nebo pak prostý fakt, že jsou tito pánové systémem „tolerováni“?
„Vlasovci přešli na stranu té armády, která vedla vyhlazovací válku. Proti jejich matkám, dětem, rodičům a prarodičům. Kdo je tu hrdina? Ti, kteří šli touto cestou, nebo ti, kteří to odmítli, byť věděli, že třeba jdou na velice mučivou smrt?“ (Josef Skála)

Připomínáme, na náměstí v Řeporyjích stojí zesměšněný tank SSSR, jemuž „umělec“ Černý pasoval na hlavu nacistickou přilbu. Vedle kůlu, jenž nabodává tank, je umístěna pamětní deska vlasovcům. Tu Černohorský překryl stejně velkou tabulí, jíž pokrývaly fotografie mapující etapy druhé větové války a které zobrazují sovětský boj vedený proti nacistům. Černohorský také vylezl na štafle a pseudovýtvor Černého zahalil do české vlajky. U mikrofonu hovořili Řezníčková, Černohorský a Skála, jejich projevy si vyslechněte v přikládaném videu, které představuje archivovaný záznam přímého vysílání na Facebooku Sputniku.

Policisté pomáhají „uklízet“ rekvizity aktivistů, jde přitom o symboly vítězství nad nacismem…
© Foto : Věra Řezníčková
Policisté pomáhají „uklízet“ rekvizity aktivistů, jde přitom o symboly vítězství nad nacismem…

Co je na akci zajímavé? Nejspíše z podnětu starosty Novotného se do řeči Černohorského mísil místní rozhlas, z nějž zněla píseň Karla Kryla. Josef Skála opáčil, že „kdyby dnes žil Karel Kryl, stál by tu dnes s námi [na naší straně]“.

Zvučný hlas Černohorského posílený zvučící technikou však „umlčet“ nešlo, to místní rozhlas zmlkl. Po celou dobu si akci natáčeli policisté v civilu, a jak Sputniku zpětně pověděla aktivistka Řezníčková, lidé, kteří Černohorskému asistovali, byli legitimováni, museli uvést i své bydliště. Proč je to zajímavé? Protože vedle ROA cedule a kůlu s nabodnutým dehonestovaným tankem jsou dvě informativní cedule s tímto zněním: „Toto veřejné prostranství je nepřetržitě monitorováno kamerovým systémem se záznamem; Stanoviště městského kamerového systému; Zpracování probíhá dle čl. 6 odst. 1 písm. F GDPR…“ Jinými slovy, dějstvující osoby (protagonisté) byli tvrdě legitimovány, a to před cedulí o GDPR… Tohle je situace hodna pera dramatika. Na ceduli, která existuje ve dvou exemplářích u památníku nacistům, je také znak POLICIE ČR, Řeporyjí a hl. města Prahy.

Když se lidé mírumilovně rozešli, a já (reportér Sputniku) jakbysmet, ozvala se mi aktivistka Věra Řezníčková s tím, že, když se lidé rozešli, instalované rekvizity z dnešní akce se jala odstraňovat POLICIE ČR. Černohorský i Řezníčková nám pověděli, že by si své věci s sebou samozřejmě všechny opět odnesli. Policie evidentně nechtěla nic nechat náhodě. Nicméně velmi bizarně působí fakt, že atributy vítězství nad nacismem pomáhala „uklízet“ právě naše vlastní policie.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.