K novému Progr. KSČM ▬ Jsme i na Parl. listech

klicMEZI NÁMI, KOMUNISTY  ●●●   Kontakt na nás: nas-restart@post.cz

Očima radikální levice │

Fakta z boje o Prahu 1945

Rozhovor prezidenta Zemana k 75.výročí Pražského povstání by zřejmě Jan Werich kometoval slovy " není mi z něho volno". Možná i kámoš Havla, který mu v soudní síni před porotou řekl, " Vašku jsi prase a také hovado" by možná obstál v hodnocení těch, kteří ho poslouchali.  Někteří si možná s určitým odporem vůči Zemanovi  poslechli projev pražského primátora Steinpilze, který nám sdělil novinu, že Rudá armáda vstoupila 9.května do již osvobozené Prahy.

Ano i já jsem byl v té době batole (1943), ale moji rodiče v kritické době  ukrývali tři sovětské vojáky Rudé armády. Hrozila jim poprava. To zřejmě Zemanova rodina nezažila. Dneska se pouze snaží přizpůsobit vládnoucímu trendu. Tedy i já jsem odkázán na historické prameny, neboť tehdejší situaci znám pouze z vyprávění rodičů. Nicméně se obracím na důvěryhodný pramen historika  Blažeje Ráčka  z vydavatelství LADISLAV KUNCÍŘ V PRAZE z roku 1948:.

" V sobotu 5.května se začaly objevovat státní vlajky v oknech i na vozech elektrické dráhy, byly vyvěšovány i vlajky spojeneckých států. Němci byli od chodců přepadáni a odzbrojováni. Na různých místech se ozývala střelba. Střelba sílila a Němci ji opětovali rachotem těžkých kulometů. Tak začal boj samoděk bez ústředního vyzvání. České národní radě na radnici nezbylo než v posledních hodinách vyzvat všechno obyvatelstvo, aby se proti vetřelcům chopilo zbraně. Vojenské velitelství řídilo odboj z krytu pod policejním ředitelstvím v Bartolomějské ulici místním městkým rohlasem. Budova státního rozhlasu na Vinohradech byla jedním z hlavních bojišť., hájilo ji 7O mužů. Češi do ní vnikli střechou a bojovali o ni místnot za místností, poschodí za poschodím až do večera. Odtud pak byby vysílány naléhavé výzvy o pomoc na český venkov a spojenci pak v jejich vlastní řeči byli žádáni o poskytnutí letadel a tanků. Němcům , jimž byl přerušen kabel vojenského veliteltsví, zbyla vysílačka mělnická. Jí volali posádky rozsazené v Čechách, aby se ihned daly na pochod k Praze a pomohly zlomit její odpor. Jmenovitě na Říčansku urputně bojoval lid proti tankúm SS-manů, ženoucích se k Praze od Benešova.

Proti tankům, obrněným vozům a dělům byl pražský lid takřka bezmocný. Vpád do Prahy mohly zadržet jen barikády. Místním rozhlasem bylo veškeré obyvatelstvo vyzváno k jejich stavbě, aby jim uzavřelo všechny cesty vedoucí do města.

V neděli ráno 6.května se Praha nepoznávala. Obvyklý živý proud pouliční dopravy byl zaražen hustou sítí 1 6OO přehrad. Opravdové zmužilosti byl nadbytek, ale zbraní málo.. Měli jen ty, které odňali německým zajatcům a které ukořistili v jejich skladištích. Železničáři se zmocnili několika vlaků vezoucích náboje. Jmneovitě pancéřové pěsti byly rozdávány obhájcům barikád. Bojovalo se o nádraží, kasárny, vozovny, bloky domů. Ještě v sobotu bylo dobyto Pankráce a osvobozeny tisíce vězňů., místo nich tam byli zavřeni němečtí zajatci.

V pondělí 7.května se podařilo Němcům prolomit několik barikád. Pronikli na Pankrác,osbobodili své vězně, zapálili Jezerku a povraždili tam mnoho obyvatel.. Kapitulace vší branné moci v Remeši, toho dne podepsaná jako by se jich netýkala. Nakrátko, ale velmi účinně zasáhli do boje i Vlasovci., odíly ruských zajatců, sloužících Němcům . Pohybovali se západně a jižně od Prahy a přišli Praze na pomoc. Ti byli ovšem lépe vyzbrojeni. Ale vrchní velení se jich zřeklo a tak odtáhli. Nejsilnější nápor na Prahu byl podniknut v úterý. Před tanky byly hnány české ženy a děti. Z barikád bylo usilovně voláno o zbraně  a o posilu. Obhájci ustupovali od jedné přehrady k druhé a třetí. Již v neděli si tři tanky proklestily vstup přes most Trijský přes mrtvoly 5O obhájců. Děla hřměla hlavně, hlavně z Letné. Hrad a skoro celou Malou Stranu ovládali Němci, tanky projížděly ulicemi a střílely na vše živé. Útočiliy i přes Hlávkův most. Asi dvacet tanků se  snažilo proniknout vedle podolské cementárny. Podolští kváceli, le nepropustili do Prahy ani jeden tank. Za to jich několik proniklo  hluboko na Žižkov a přes Libeň a Karlín na náměstí Svobody. V úterý stálo na Staroměstském náměstí osm tanků a pálilo zběsile na radnici a okolní domy. Několik oněch kovových oblud bylo zničeno, ale radnice vzpalanula požárem, Ale i byty civilního obyvatelstva byla hotové arsenály.. Jedna Němka střílela  na Čechy jako zběsilá celou noc a celý den až do odpoledne z kulometu dobře ukrytého v posledním patře domu na Vinohradech. Tamtéž střílel z okna bytu třináctiletý chlapec z oken orthopediské kliniky pražské všeobecné nemocnice, člen Hitlerjugendu.

Volání Prahy neoslyšel vládce Ruska maršál Stalin. Maršál Koněv, vítěz nad Berlínem dostal rozkaz, poskytnout městu zoufale bojujícímu proti přesile co nejrychleji pomoc. Zpráva o o blížící se Rudé armádě působila na mnohé útočníky skličujícícm dojmem. Vzdávali se nebo prchali na západ. Část SS-manů a gestapa však pálila na Prahu dál. Ve středu o čtvrté hodině ranní dorazily silnicí od Krlaup do Prahy první ruské tanky pod velením gen Rybalka. I ve středu bylo na pražských ulicích krutě bojováno. Krev 4OO bratří- Rusů se smísila s krví Pražanů. Těch padly tři tisíce , ještě více jich bylo raněno ".

Možná to prezident Zeman neví, ale pokud by včas nepřijela Rudá armáda, tak při odklízení pražských barikád, při kterých byly před tanky hnány ženy a děti ještě několik dní , by těch obětí na straně českého odboje bylo daleko víc.

Nyní opět mohou tleskat ti, kteří si zvolili psychopata na Hrad ! Ve svém projevu se totiž také zmínil o svém" hrdinském činu", kdy před dvěma roky donutil ruského premiéra Meveděva odvolat redaktora ruského armádního deníku za to, že usiloval o publikování důvodů intervence vojsk VS  u nás v roce 1968   Mnozí se možná diví, ale ve vedení KSČM dnes převažují osmašedesátníci a sám dr. Filip, bohužel, zaujal pouze obranné postavení. Zřejmě není voják, protože nejlepší obranou je útok. Jde o zásadní boj o obnovení československé státnosti a o bratrskou spolupráci s naším nejvěrnějším přítelem Ruskem.

M. Kunst

  1. Dopis Věře Jourové
  2. Mise EU za cizí zájmy
  3. Velikonoční dopis
  4. Zamyšlení na téma Lenin

Strana 3 z 30