Jaroslav Bašta: O starostovi z Náckova

2019 12 17 17Naši předkové již od středověku měli svérázný smysl pro humor, což nám dokazují jména mnoha českých a moravských obcí, píše v komentáři pro PrvniZpravy.cz Jaroslav Bašta.

Většinou vyjadřovala názor sousedů na obyvatele té které vsi, a dodnes proto víme, kde bydleli mrchožrouti (Mrchojedy), rváči (Hrdlořezy) lupiči koz (Kozolupy). Jinde zase byli na štíru s čistotou (Sviňomazy) nebo vyrostli jenom do výšky tří pěstí (Trpísty). Poměrně častou skupinu posměšných názvů představovaly odkazy na divné zvyky v zemědělství – Štipoklasy, Řeporyje.

V dobách, které více (alespoň oficiálně) dbaly na slušnost a mravnost, zejména v 19. století, se ty nejhrubější názvy „zeslušňovaly“. Tak se z Hloupětína stal Hloubětín, z Mrdákova Mrákov, ze Svrabova Svatbín a ze Sračkova Malá Lípa. Samozřejmě to fungovalo také v opačném směru, ale jenom ve formě přezdívek či rovnou nadávek. Asi nejznámějším příkladem jsou Paďousy, do nichž se lidé s oblibou posílali. Přezdívalo se tak starší části obce Sezimovo Ústí. Po jednomyslném rozhodnutí zastupitelů obce Řeporyje o postavení pomníku Vlasovcům na počest 75. výročí ukončení II. světové války bych navrhoval, aby se tato samostatná městská část v den odhalení památníku oficiálně přejmenovala na Náckov. Určitě si tuto poctu zaslouží.

Jaroslav Bašta: Svérázná příprava na oslavy

Řeporyje se totiž stanou první českou obcí, která postaví pomník příslušníkům 29. granátnické divize SS (1. ruská). Ti natolik prosluli svými zločiny v srpnu 1944 při potlačování Varšavského povstání, že je nacisté museli odvelet, rozpustit a nakonec zařadit do jednotek ROA (Ruské osvobozenecké armády) pod velením generálmajora Sergeje Buňačenka. Právě toho, který se utábořil v Řeporyjích. Ostatně válečná angažovanost Vlasovců je skutečně hodna řeporyjského pomníku. Proti Rudé armádě bojovali přesně 24 hodin z 13. na 14. března 1945 na Odře. To jen na upřesnění k argumentaci pánů Žáčka a Novotného, jací to byli hrdinní bojovníci proti komunismu a stalinismu.

Co to je za osadu Řeporyje? Že je tam tak vysoký výskyt kreténů?
Ladislav Petráš: Magor z Řeporyj

Jinak na svém kontě měli celou řadu zločinů proti civilnímu obyvatelstvu v Rusku, Bělorusku, Ukrajině, Jugoslávii a zejména v Polsku. Navíc Sergej Buňačenko po vylodění Spojenců v Normandii velel pluku východoevropských dobrovolníků, který v červnu a červenci 1944 způsobil těžké ztráty anglo-americkým vojskům u Saint-Lo. Obdržel za to od Němců Železný kříž (a pak ho možná kvůli tomu o rok později Američané vydali Sovětům). Nevím proto, jak se adorace vlasovců bojujících proti našim spojencům na západě i na východě shoduje s faktem, že Československo patřilo do tábora vítězů války.

Naplánovaný památník bývalým spojencům nacistického Německa zapadá do obecného trendu revize dějin z pohledu poražených. Má své obdoby v Pobaltí, na Ukrajině, na Balkáně, občas také v západní Evropě. Jde o pomalu otevíraná Overtonova okna, z nichž po třech čtvrtinách století vypadávají bývalí příslušníci SS (mimo Německo) nikoliv jako váleční zločinci, ale vlastenci a bojovníci proti komunismu.

V Čechách je s pomníkem pokoutně věnovaným esesákům jeden velký historický problém – v Evropě za II. světové války existovaly jen dva národy, které neměly své jednotky SS – Dánové a Češi. Samozřejmě, že se tenkrát našli svině, kterým se podobná kariéra zalíbila, ale (i v Dánsku) napřed se museli dát k Němcům, a pak se teprve mohli stát esesáky. Proto u nás ty správné bojovníky proti komunismu nemáme. Zastupitelstvo Řeporyj s podporou ODS je holt chce adoptovat, aby šlo s dobou a odtáhlo nás někam na východ k hranicím Ruské federace. Snad se ten Náckov dál rozrůstat nebude, končí komentář Jaroslav Bašta.