Dr. Josef Skála: KSČM má unikátní šanci, levici čeká po covidu velká renesance

Jana Petrova

Před podzimními volbami se KSČM ocitla na křižovatce. Buď pokračující úpadek a ztráta voličů, nebo ostrý obrat v politice a obrození. Proces obrození by mohl začít v sobotu 17. dubna v Nymburku, kde se sejde ústřední výbor strany a možná proběhne i volba nového vedení strany.

2021 04 16 01O post předsedy usiluje osm kandidátů. Analytici však dávají šanci pouze dvěma z nich. Je to evropská poslankyně Kateřina Konečná a v minulosti dvojnásobný místopředseda KSČM, publicista a zkušený politik Dr. Josef Skála. „Ne, do Nymburku nepojedu“, řekl v rozhovoru pro Sputnik pan Skála. A vysvětlil proč:

Volit vedení strany je v kompetenci sjezdu. Složení jeho delegátů odráží názory členské základny mnohem pravdivěji. V ústředním výboru zasedají desítky lidí, které politika živí. Jsou tak na vedení citlivě závislí i existenčně. Nejvyšší orgán mezi sjezdy nese i odpovědnost za dosahované výsledky. V jeho řadách to logicky posiluje snahu obhájit, co si za rámeček nedáme. Signály nasvědčují, že bude v Nymburku tahat za delší konec. Možná i s cílem dosavadní trend „zabetonovat“ ještě více, personálně i programově. Tomu lze efektivně čelit jen na půdě sjezdu. Mohl se konat už dávno. Sociální demokracie ho zvládla i za nouzového stavu, který byl mezitím zrušen. Své vrcholné sněmy měli i jiní političtí soupeři. Důvody, bránící konání našeho sjezdu, jsou čistě subjektivní povahy.

Jakou máte alternativu k aktuálnímu kurzu KSČM? Mohl byste stručně shrnout její podstatu? Víc doleva?

Náš názorový proud se o zásadní změnu zasazuje už sedmým rokem. Střetl se o ni i na IX. (2016) a znovu X. sjezdu (2018). Nevyhráli jsme jen zcela mikroskopickým rozdílem hlasů. Strana uvízla v době, kdy se politika přetahovala o růžové iluze. Teď se však pere hlavně o kritické nálady a protestní hlasy. KSČM však ztrácí právě na tomto bojišti. Přišla tím o statisíce příznivců, na něž bylo dřív spolehnutí. Za dnešní krize nám to hrozí vymetením z politické mapy. KSČM chybí vlastní politika i vůči pandemii a jejím následkům. Zcela pomíjí ekonomickou krizi, jež byla na spadnutí už před zákeřnou infekcí. Kam nás chce „přesadit“ plíživý převrat, zvaný „Velký reset", neřeší vůbec. Zemi tak zcela chybí demokratické východisko z krize. Tedy scénář v zájmu všech, kdo ji neměli čím zavinit, a ne k jejich ještě větší škodě. Především to chce napravit náš názorový proud. Až nám to umožní, podporu strany to znásobí.

V posledních parlamentních volbách v roce 2017 získali komunisté téměř 8 % hlasů. Dnes průzkumy veřejného mínění dávají přinejlepším 5 %. Předpokládá se, že volební základna komunistů se kvůli věku jednoduše zmenšuje. Je právě tohle příčinou klesající popularity komunistické strany? Váš názor.

KSČM ztrácí i důvěru generací, kterým lze těžko namluvit, že prožily mládí v hladovém koncentráku. Většina z nich volí ANO. Ti kritičtěji naladění SPD či subjekty, které se do parlamentu zatím nepropracovaly. Na statisíce ročníků, startujících do života číhá „šoková terapie“, drsnější než úděl většiny seniorů. „Strana mírného pokroku v mezích zákona“ je nemá čím oslovit. Náš vliv polije živou vodou jen radikální opozice, která poměrům nahlédne pod kůži pronikavěji než všechny jejich fankluby. Jedině politika, která přestane živit iluze, že stačí vyměnit ministra nebo pár paragrafů a bude hej. Pouze tah na branku opřený o vlastní strategii, jež straně chybí už desítky let. Musí razit skutečná řešení všeho, s čím si „elity“ nevědí rady. Nastolovat témata a zorné úhly, které je poženou na hrách. Cíle a požadavky, jejichž sabotáží se „odkopou“ až do spodního prádla.

Podepsáním smlouvy o toleranci s vládou komunistická strana zvítězila nebo prohrála?

Podpora vzniku této vlády neměla rozumnou alternativu. Tím většímu tlaku měla být vystavena zleva. „Toleranční patent“ tu roli nesplnil. Ze všeho, co lidé vnímali příznivěji, nechal profitovat ANO. Cokoli je špatně i dnes, padá i na naše hlavy. Být nesmlouvavým mluvčím národních a sociálních priorit, jež nepřestaly prohrávat, spojuje s námi naděje nepoměrně širší veřejnost.

Proč dnes komunistická strana odmítá toleranční smlouvu s ANO a prohlašuje, že je připravena podpořit hlasování o nedůvěře vládě, pokud budou poslanci o této záležitosti hlasovat?

Ten manévr na poslední chvíli přinese víc škody než užitku. Lidé ho vnímají jako křečovitý pokus vytvořit zdání, že soužití s vládou není v pořádku až teď. My potřebujeme obnovit vlastní, skutečně nezávislou politiku. A ne její deficit dohánět teatrálními gesty.

Říká se o vás, že jste ideologem komunistické strany. Jaké jsou vyhlídky levicové myšlenky v České republice, pokud sledujeme skutečný pokles popularity komunistické strany a sociálních demokratů u českých voličů? Podle advokáta Karola Hrádela budoucnost KSČM je jasná a její zánik reálný. Mate k tomu co říct?

Doktor Hrádela má pravdu na adresu dnešní KSČM. Dojde-li na jeho slova, neprominou nám to ani příští generace. Zázemí politiky, jež bude skutečně levicová, je nepoměrně příznivější. A teď, za obou krizí, bude ještě víc. Náš názorový proud to nevzdá. Příště mu dá za pravdu i většina sjezdových delegátů. Až se tak stane, levici čeká velká renesance.

Není žádným tajemstvím, že známí představitelé komunistické strany často vyjadřují postoj blízký Moskvě. Jde o účast Rosatomu na dostavbě Dukovan, o použití ruské vakcíny Sputnik v České republice, o přítomnost vojsk NATO na území České republiky, dokonce o situaci kolem pomníku maršála Koněva. Jak to ovlivní popularitu strany u voličů?

Rusofobie je ohyzdnou diagnózou. Mentální i morální. Sprostě uráží zemi, bez níž tu polovina z nás není - a ta druhá dělá nevolníka „vyšší rase“. Kazisvět všech kazisvětů je to i vůči všemu, co je v českém zájmu dnes. Ohrožuje i naši energetickou bezpečnost. Hazarduje i s našimi životy. Tím rychleji řídne její zázemí. Tu šanci musíme chytit za pačesy. Mnohem víc než doposud. Vztah k vaší zemi nám cizina diktovat nesmí. Tím suverénnější budeme my sami.

Na závěr vám chci položit otázku, která dnes mnohé znepokojuje. Konec konců je na ní závislé zachování míru v Evropě. Týká se rusko-amerických vztahů. Jak hodnotíte Bidenův telefonát Putinovi a návrh projednat hlavní problémy na území třetí země vy, jako přední člen KSČM?

Nadávky do „vrahounů“ imponují jen podsvětí. Všude jinde se jimi Biden ztrapnil. Válku „do posledního Evropana“ nám nadělit nesmí. Hlavně tomu musí předejít rusko-americký summit. Deep state žil v rauši „amerického století“. Bankrot těch mrákot mu zvedá adrenalin. Tím víc třeba zkřížit kordy i s jeho pátými kolonami. Náš voják nemá na ruské hranici co dělat. Na ústup musíme zahnat i cirkus, harašící „obrazy nepřítele“. Před lety by to bylo jen na nás. Teď je to naopak cesta ke spojencům, o jakých se nám dosud nesnilo. Odpor proti kolaborantům, řízeným „stranou války“, pomůže zvrátit celkový poměr sil. Vše, co doba dluží naší prosperitě, demokracii a lidským právům, dostane šanci až v mnohem svrchovanější zemi. Teprve v ní lze uplatnit restituční nárok na sociální pokrok. Proti magorům, inscenujícím nový „Drang nach Osten“, se bojuje i za zemi, v níž bude dobře všem 10 miliónům Čechů.

Please publish modules in offcanvas position.