Alternativa KSČM by měla být radikálně levicová. Volič ochromený virem ji podpoří

2019 08 06 04

Rozhovor s historikem, novinářem a publicistou PhDr. Josefem Skálou 

Jana Petrova

Hlavní intriky ohledně KSČM zatím nebyly vyřešeny.

Otázka nového „prvního komunisty“, tedy předsedy strany, stále zůstává v nedohlednu, ale pražští komunisté již rozhodli o svých kandidátech pro nadcházející volby do Poslaneckých sněmovny. Na seznamu je mimo jiné jeden z nejzkušenějších politiků a bývalý místopředseda strany Dr. Josef Skála, který souhlasil se zodpovězením otázek Sputniku.

Jaká bude hlavní priorita vašeho programu v nadcházejících volbách, vzhledem ke tragické zkušenosti v boji proti pandemii v České republice?

„Volební program se teprve rodí. Musí nabídnout jasnou alternativu. Tak, aby už nikomu nesplynula ve stínu našich soupeřů. Před řadou minulých voleb se to nedařilo. Teď se však země topí ve dvou hlubokých krizích. Příčinou první je smrtící nákaza novými koronaviry. Druhou má na svědomí „nadvýroba kapitálu“, řečeno s autorem Kapitálu. Obě však „řeší“ ty samé „elity“, které to nechaly dojít až do skandálních dramat. Za čistě parazitní rentou se ženou i dnes. Dosud tím většině ostatních ubližovaly zaživa. Teď neváhají hazardovat i s lidským zdravím a životy. A ty, kdo nákazu přežijí, zahánějí do dluhové oprátky. Straží ji na lidi, firmy i celé státy. Tlačí je do pasti ponižující závislosti. Slibují svět, v němž budeme vše „sdílet“. Cokoli vlastnit tak už prý nebude potřeba. Ty samé „elity“ však právě skupují i milióny hektarů zemědělské půdy. Co mají za lubem, je jako na dlani. Celý ten „velký reset“ je o „právu“ silnějšího, urvaném ze všech řetězů, a ne o procitlém svědomí. Život velké většiny by zmrzačil k nepoznání. Zvlášť v zemích typu České republiky, které jsou, podle mého názoru, cizím krmelcem a vazalem už teď. Kdo jiný se má stát mluvčím a navigátorem kolektivní sebeobrany, než právě KSČM? Razit řešení krize v zájmu všech, kdo ji neměli čím zavinit? Získat mu podporu co nejširšího vlasteneckého a demokratického bloku? Pokud to uděláme, znásobí to i náš vlastní akční rádius. Pokud ne, hrozí nám vyřazení z parlamentní scény. Poprvé za 100 let od vzniku strany.

Jak v tomto ohledu hodnotíte politické bitvy kolem ruské vakcíny Sputnik V, které vypadají spíš jako „rozcvička“ pro nadcházející volební kampaň? Nežádám vás, abyste vyhodnotil vakcínu, nejste virolog. Existují však argumenty rozumu a postoje politiků. Opoziční strany se staví proti užívání ruské vakcíny bez certifikace v Evropské unii. Prezident Zeman otevřeně podporuje ruský Sputnik V, za který byl napaden senátorem Pavlem Fischerem. Jaké je vaše postavení v tomto sporu?

Ruské vakcíně vyslovil poklonu i prestižní britský Lancet. Titulky o tom, že světovou soutěž proti covidu-19 vyhrává Vladimir Putin, tisknou přední americké listy. Znám naše občany, kteří se létají očkovat do Moskvy a Petrohradu. Česká pravice, řízená třetími tajemníky jistých ambasád, má Sputnik V za kanón „hybridní války“. Rusofobie si dává ránu z milosti. Platíme za to krutou daň. Den co den zemře zbytečně až kolem 200 lidí. A to i ve věku, kdy měli desítky let života před sebou. Trapné výmluvy papalášů, že Sputnik V sami nakupovat nesmíme, už přitom vyvrátila i mluvčí Evropské lékové agentury EMA. Sputnik, který obletěl Zemi jako první, otřásl rusofobií „studené války“. A donutil její štáby k realističtější politice. Sputnik V vyrazil jeho stopou proti „studené válce“ napodruhé. Kdo bude jeho pomoc v boji za záchranu lidských životů sabotovat, bude se už jen ztrapňovat. Donutit ty, kdo se tohoto dopouštějí, aby jednali v akutním zájmu vlastní země, má nejvyšší čas i naše vláda. Dá-li na povyk kazisvětů v cizí režii, může to vládnoucí koalici zaskočit už v říjnových volbách. KSČM v nich získá o to víc, oč rozhodněji se postaví za lidské životy a zdraví.

Agentura Medián zveřejnila výsledky únorového průzkumu veřejného mínění, které ukazují, že KSČM postupně zvyšuje svoji podporu mezi voliči. Jak si vysvětlujete tento trend?

Po řadu měsíců nám agentury přisuzovaly hubenější preference. Leckdy i pod 5 procent. Z osmi procent, jež vyšla poslednímu průzkumu, mám samozřejmě radost. Šlofíka na vavřínech si však dát nesmíme. Lidé nám měří i úměrně názoru na vládu, které KSČM kryje záda. A preference koaličních stran v poslední době klesají. Tím víc to vyžaduje samostatnou, skutečně radikálně levicovou politiku. Vlastní alternativu, s níž znovu spojí naděje statisíce lidí, o jejichž podporu jsme přišli. Vedeme o tom vášnivé diskuse i spory. Zbavíme-li se toho, co naši prestiž sráželo ke dnu, máme na dvojciferný výsledek. Tak jako pokaždé od vzniku strany až do roku 2017.

Koho by komunisté považovali za své potenciální partnery v budoucím složení sněmovny?

Náš vliv stojí i padá s tím, nakolik jsme opravdu systémovou opozicí. Jiná strana či hnutí, sdílející to samé krédo, se mezi reálnými adepty na zastoupení v parlamentu nerýsuje. Naše země však bude pod tlakem „práva“ silnějšího zvenčí - a dvou hlubokých krizí, o nichž už byla řeč. V ohrožení tak budou zájmy velké většiny - a stále víc i kardinální národní zájmy. KSČM nevážou ruce žádné cizorodé závazky. Tím větší prostor máme na poli, jemuž se v Americe říká „agenda-setting“. Tedy tematické iniciativy, jež nazve věci pravým jménem. A vyvodí z toho i konkrétní požadavky, rezonující s většinovou vůlí. Aby právě tím přiměla politickou scénu zabývat se skutečnými, a ne zástupnými problémy - a lavírovat tak i vůči tomu, co je jí „proti srsti“. Našimi partnery budou ti, kdo se k té výzvě netroufnou postavit zády. Talentovaná systémová opozice to umí tak, že kdo její návrhy v zájmu většiny torpéduje, znevěrohodní sám sebe.

Jak by mohla vypadat příští vláda České republiky?

V kuloárech se špitá o koalici ANO a ODS. I o dvou jiných tvářích v jejich čele, je-li řeč o vládě. Sedm měsíců do voleb však může rozdat karty i jinak. Dnešnímu kabinetu chybí jasná koncepce a rozhodnost. Tlakům opozice zprava i kolaborujících médií ustupuje způsobem, jímž si ubližuje stále víc. O důvěru přichází i nákupy protiepidemických artiklů, probíhajícími v podezřelém kontextu. Tím víc hrozí i nám pokus o zvrat, jaký se cizím principálům podařil na Slovensku i v řadě dalších zemí. Jejich bilance je otřesná. Po každé z nich nastaly ještě mnohem horší časy. Vyhrát to u nás, nebudeme výjimkou. Slepence diletantství a fanatismu, jež lezou z těch, kdo si na převrat v cizí režii brousí zuby, bijí na poplach. Imunita skoro všech stran, aspirujících na návrat do parlamentu, je vážně oslabená. O to víc bude záležet na těch, které si ji zachovají. Kdo jiný by měl jít příkladem, než právě KSČM?“