NEVEŘEJNÁ DISKUSE    Dotazy a příspěvky ke zveřejnění nám zasílejte na e-mail nas-restart@yandex.comZa provozování webu se musí platit, prosíme případné dárce o příspěvek na účet 0529639103/0800. Děkujeme!

V sobotu 12. září 2020 se konal 6. Litoměřický odborný seminář

2020 09 12 04od záštitou europoslankyně Kateřiny Konečné se v sobotu 12. září t.r. konal 6. Litoměřický odborný seminář. Mezi řadou významných intelektuálů dorazili debatovat o současném světě například sociolog Petr Hampl, profesor Oskar Krejčí a slovenský poslanec a politolog Luboš Blaha. Pozvánku na seminář viz ZDE, záznam do přestávky viz ZDE, záznam po přestávce viz ZDE.

Litoměřický odborný seminář se stal již tradicí, organizovanou místní KSČM. Ročník 2020 je již šestý. Letošní ročník je pozoruhodný množstvím panelistů, kteří tak úplně nesdílejí pohled KSČM na svět.

Po úvodním slově Radka Černého, zastupitele Ústeckého kraje, v němž se setkání proběhlo, zahájil panelovou diskusi ekonom Jaroslav Šulc. Po něm proběhlo vystoupení Luboše Blahy a bývalé šéfky ERÚ Aleny Vitáskové, jakož i dalších panelistů. Mezi nimi například i někdejší mluvčí prezidenta Klause a spisovatel Petr Hájek.

Alena Vitásková ve svém projevu promluvila o svém „prvním šoku“, když nastoupila do Energetického regulačního úřadu jako jeho nová šéfka. „Zjistila jsem, jak to funguje, nebo spíše, jak to nefunguje. Nemohla jsem se s tím smířit a začala jsem poukazovat na nedostatky a požadovat po politicích, abychom je odstranili“, zmínila nehoráznou podporu obnovitelných zdrojů a řadu dalších dotačních procesů.

„Poté následovala krasojízda, které se říkalo likvidace Vitáskové“, pokračovala, s tím, že proto jí byla státem přidělena policejní ochrana, kterou měla 24 hodin denně. „Řekli si: ona říká, kolik miliard přes tento úřad jde, a nechce nám je dát, tak ji zavřeme. Tak šlo první trestní oznámení, druhé...“, popisovala Vitásková, s tím, že v právním státě nastal takový proces, který se člověku nezdá ani ve špatném snu.

„Byl to hon na čarodějnici, dehonestace mé osoby, celé mé rodiny, zdraví a financí. Jedete po rychlodráze a jedete do pekla jménem justice“, sdělila. Po osmi letech, kdy se řešily její dva trestní případy, byla v červenci pravomocně zproštěna viny, jelikož ani jeden z nich nebyl trestným činem.

„Všechno si to vymysleli. Nehorázné lži. Vymyslel si to státní zástupce, vymyslel si to vyšetřující policista. Dokonce nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se nemohl smířit s tím, že jsem byla zproštěna viny, tak požadoval, abych byla alespoň trochu odsouzená a abych zmizela z veřejného života. Musela jsem na něj podat trestní oznámení, které se zametlo pod koberec“, dodala.

„Tak co myslíte, je tu vymahatelnost práva a spravedlnosti, nebo není? Není! Kdyby byla, tak jsem nemohla být ani souzena“, řekla Vitásková, podle níž je celá řada segmentů, kde existuje nevymahatelost práva. „Jestli se budeme dívat na to, že soudci mohou padělat důkazy a státní zástupce lhát, a nikdo z nich není zodpovědný, tak tu právní prostředí nemůže být, ani demokracie“, konstatovala.

„V loňském roce nás zastrašovali Gretou. Jak se musí udělat to a to, a že to bude stát několik miliard. Ale Gréta to asi zvládla blbě – neuspěla. Tak muselo přijít něco jiného, aby k sobě nepustili globální svět. Tak na nás poslali koronu a to se daří, ta srazí na kolena. A když někoho zastraší, může ho ovládat a zotročit“, dodala Vitásková závěrem.

Sociolog Hampl během svého řečnění citoval úryvek textu ze své knihy „Cesta z nevolnictví“: „Skutečný život ukázal, že když národní státy selžou v přiměřeném regulování hospodářství a do určité míry i života společnosti, a pokud je národní ekonomika začleněna do globálních struktur, nevede to ke svobodě, nýbrž k nevolnictví. Nedojde jenom na ztrátu svobody, ale ke zničení celé tisícileté civilizace.“

„My, co jsme v prosinci 89 běhali po Praze a lepili plakáty s Havlem nebo po celá 90. léta podporovali radikální tržní reformy, musíme dnes uznat, že to nepřineslo ani svobodu, zbohatnutí“, pravil Hampl. „Dnes je normální, že tzv. správný ‚lepšočlověk‘, příslušník vzdělanostní elity, je ochoten akceptovat naprosto bizarní zvyklosti nějakých lidožroutů“, doplnil Hampl.

Věnoval se i sociálním vrstvám: „Vyšší třída se snaží těm dole vtiskávat své zvyklosti, které pro ně mohou být problém a mohou být finančně nedostupné. Vede to až k tomu, že ten tzv. správný příslušník elity je ochoten akceptovat dětské sňatky a surové bití muslimských žen ve své vlastní zemi, a zároveň není schopen akceptovat chlapy ve fabrice, kteří pokřikují oplzle na ženské“, poukázal na diametrální nesoulad a různá měřítka.

Podvědomě, podle Hampla, dnes máme společnost seřazenou, ale nepřiznáváme si to: „Není to o tom, jaká bude minimální mzda, ale základ je v tom, že příslušníkům různých nižších tříd nepřiznáváme právo být příslušníky nižších tříd, tedy hájit své životy podle svého, následovat své zvyklosti, kulturu a vše ostatní. To je největší průšvih“, upozornil.

„Jestliže dnes mluvíme o budoucnosti, o národě a vývoji, je dobré si uvědomovat obě tyto dimenze. Že chceme sice být jednotný národ, ale je nutné si uvědomit, že tento národ se skládá z různých vrstev, a ty musí nějak společně žít. A pokud někdo bude chtít získávat výhody na úkor druhých, tak nechť nepůjde přes únosnou míru tak, že by to bylo destruktivní pro celý národ“, dodal.

Hampl dále hovořil o variantách možného celosvětového vývoje. „První varianta je obnovení svrchovaných národních států a radikální společenská a ekonomická změna. Současný systém nemůže fungovat v rámci uzavřených národních států. Druhá varianta není varianta národní elity, ale zhroucení západní civilizace a islamizace toho prostoru. Musím dát marxistům v něčem za pravdu, a sice že marxismus je zatím to jedině, co vyvinula západní civilizace a co je schopné si s islámem poradit“, konstatoval.

„Musíme si být vědomi, že pokud tedy nedojde k pozitivní změně a k obnovení národních států a nezmění se sociální a ekonomický režim – přijde varianta islamizace. Podívejte se třeba do Pákistánu Afghánistánu, do Maroka... to byly země, které – než nastoupil islám – byly dramaticky kultivovanější a napřed ve vývoji než jsme my!“ zopakoval Hampl, jaká budoucnost nás skutečně čeká, pokud se nepodaří pozitivní změna.