Elektromobilní realita aneb Pokud hledáš adrenalin, kup si elektromobil

2020 11 28 04

Na TV Seznam jsem shlédl zajímavou reportáž:

Trojice elektromobilistů uspořádala testovací jízdu z Mariánských lázní do Třince.

Pokud se tato realita při tomto výletě projevila tak, jak pisatel píše, tak je to v nejbližších letech záležitost opravdu jenom pro městský provoz. Na nějaké běžné jezdění při současné úrovni baterií lze zcela jistě zapomenout.

Totální výplod choromyslných poslanců EU a zelených mozků, kteří do pěti let propagují tuto technologii. Výsledek je v kostce takovýto:

1/ Levné elektromobily nejsou pro dálkové cesty vůbec vhodné.
2/ Jízda s elektromobilem připomíná venčení psa; u každého patníku musíte zastavit a počkat, až pejsek patník zavlaží (elektromobil se dobije).
3/ O tom, kolik za všechna ta dobíjení (celkem 5x) zaplatili, se cudně mlčelo. Padla jen informace o průměrné spotřebě – od 13 do 20 kWh za každou hodinu jízdy (jelo se za pěkného počasí, takže bez topení a klimatizace a po dálnici max. 110 km/h ustálenou rychlostí).

Takže:
U rychlonabíječky stojí 1 kWh kolem 23–26 Kč. Což znamená, že hodina jízdy po dálnici vyjde na úžasně „levných“ 390–420 Kč, podle typu vozidla. Benzínové auto ujede za hodinu za optimálních podmínek po dálnici 100–130 km a spálí max. 8 l benzínu za 27 Kč/litr čili jede za poloviční peníze, já jezdím na E-85, který je za 24 Kč/litr, takže ještě za míň.

Za elektromobil s deklarovaným (skutečný je nižší) dojezdem 450 km dáte trojnásobek ceny srovnatelného klasického auta. Reálná cestovní rychlost je také nižší. S klasikou lze trasu M.L.-Třinec-M.L. ujet na otočku za den, s elektromobilem ne (vyjeli ráno, do Třince přijeli večer a s vybitými bateriemi, takže museli se pídit po nabíječce a noclehu). Pokud budete muset v zimě topit nebo v létě chladit, sníží se dojezdová vzdálenost o 30 % a čekání v koloně na zasněžené dálnici je neřešitelné, po několika hodinách je baterka prázdná, takže v autě začne mrznout a po uvolnění cesty už nemáte energii na jízdu. Navíc elektromobil nelze táhnout po silnici, jako klasické auto, jediná možnost je naložení na odtahový vůz. Po cca 5 letech (při soustavném používání rychlonabíjení dřív), klesne kapacita baterie na neakceptovatelnou hodnotu a je tu problém:

Nikdo neumí dosloužilou baterii vyměnit a následně ekologicky zlikvidovat. Pokud vozidlo odstavíte s vybitou baterií a necháte týden v klidu, zjistíte následně, že už s ním neujedete ani metr a pokud se pokusíte baterii dobít, riskujete požár. Li-baterie ponechaná delší dobu ve vybitém stavu se sama zničí, někdy při tom i zahoří nebo vybuchne.

Závěr

Aby se s elektromobilem dalo normálně jezdit, musel by mít baterie o minimálně trojnásobné kapacitě oproti těm současným, jejich životnost by musela být srovnatelná s životností celého vozidla čili minimálně deset let, dobíjení na 100 % kapacity by nesmělo trvat déle, než 5 minut a počet cyklů nabití/vybití, při ztrátě max. 2 % kapacity by musel být aspoň 2000. Jenže takové baterie jsou pro pohon osobních automobilů stále jen sci-fi.

O ceně elektřiny (1 kWh z třífázové přípojky rodinného domku vyjde na cca 7 Kč, oproti 25 Kč u rychlonabíječky) je zbytečné diskutovat, elektronesmysl se vyplatí jen ve dvou případech:

1/ bydlíte na venkově, jezdíte jen po nejbližším okolí a vozidlo si dobíjíte ze zásuvky doma v garáži.
2/ na vozidlo přiděláte kouli, za ní pověsíte přívěsný vozík s 15 kW benzínovou nebo naftovou elektrocentrálou a baterii dobíjíte průběžně za jízdy.

Please publish modules in offcanvas position.