Neuctivé vyjádření k dokumentu "Prohlášení KSČM ke 100. výročí založení KSČ"

2020 11 28 04Byl to „slavný den“, alespoň tak 16. květen 1921 okomentoval držitel Nobelovy ceny za literaturu a český básník Jaroslav Seifert.

Stalo se tak díky etablování marxistické levice v Komunistickou stranu Československa a vymezení se proti umírněné sociální demokracii, jejíž vláda nepřinesla žádný viditelný posun v budování sociálních jistot a žádnou transformaci z kapitalistického světa do socialistického.

Komunistické a dělnické hnutí se tak ve svých počátcích muselo snažit o důsledně levicovou alternativu, aby se od ostatních stran odlišilo. Tato politika radikální odlišnosti se v kapitalistickém světě uplatňovala a uplatňuje v komunistických stranách dodnes a bude se uplatňovat i v budoucnu. V roce 1946 KSČ dokázala vyhrát volby a postupně v Československu prosazovat nový sociálně - ekonomický model – socialismus. Byl to výsledek velmi dobře promyšlené politiky, která se vyplatila. KSČM dnes usiluje o vybudování socialismu a ne o jeho navracení.

Dočasná porážka socialismu v roce 1989 s sebou nesla návrat kapitalistických rozporů, se kterými bojujeme jako KSČM dodnes. Převzali jsme v roce 1990 štafetu důsledné levice a myšlenek socialismu. V historii KSČ je mnoho témat, ze kterých se musíme inspirovat, ale i poučit, je ale důležité také myslet  na to, že komunistické hnutí bylo v očích širší veřejnosti velmi výrazně očerněno.

KSČM je často podsouváno, že jako tradiční strana nemá dostatečný koaliční potenciál. Opak je pravdou. Kroky, které KSČM udělala v posledních letech, na úrovní obcí, krajů i centra, vedly k uvědomění si, že i komunisté se mohou podílet úspěšně na veřejné moci a správě věcí veřejných.

VV ÚV KSČM



Dostalo se mi do elektronické pošty výše uvedené prohlášení. Napíšu dále, co si o tomto textu myslím. Mohu čekat, že mě za to zpraží nejen garda pana doktora Filipa. Jak mají ve zvyku "za podrývání volebních výsledků strany", tentokrát těch podzimních. Ale co už. Mně to neublíží a jsem přesvědčený, že pokles preferencí způsobuje něco jiného, než poctivá a otevřená kritika hlouposti a neumětelství nebo ještě horších věcí, které stranu ničí ve skutečnosti. My komunisté v KSČM podle mého názoru až příliš dbáme na korektní jednání v diskusi a kritice na obranu komunismu ve straně. Tak mně to připadá. My se slušně a korektně vyjadřujeme a chováme, zatímco ti, koho kritizujeme, neváhají použít i lži a intriky, pokud to považují za prostředky posvěcené účelem. Tím účelem je ještě ke všemu pouze udržení pozic, ze kterých je možné uplatňovat vliv... My se slušně vyjadřujeme a jednáme poctivě, zatímco oni jednají s účelovou bezohledností. Já to tak vidím a jsem přesvědčený, že potichu být nemůžu.

KSČM, strana, která se prostřednictvím představitelů vedení střídavě hlásí nebo nehlásí k bohaté minulosti, vydala prohlášení ke stému výročí založení KSČ. Nevím, zda ve výkonném výboru, který je pod prohlášením podepsán, byl všeobecný souhlas s jeho obsahem. Třeba nebyl. Ale je to venku a zpět už to nikdo nevezme. Bohužel. Já to vidím jako stejnou ostudu a podivnou parodii na komunistický dokument, jako je Filipo-Grospičovský návrh programu strany. Vezmu to po odstavcích a jen stručně.

K prvnímu odstavci jen tolik: Všechna čest básníkům České země. Ale... Nositel Nobelovy ceny básník J. Seifert, to je autorita, která osvědčuje historickou "oprávněnost" vzniku komunistické strany? To si dělá někdo srandu? Básník, který patrně ve chvíli, kdy se o nobelovce dověděl, dávno již "zapomněl" na své mladistvé zaujetí nebo nadšení pro vznik strany, pro komunismus? Podle mě, když už nějaký autor měl být v prvním odstavci citován, mohl bych právem očekávat slova B. Šmerala. U něho se nikdo nikdy nedočkal, že by ve svém vztahu ke komunismu ochladl. Bohumír Šmeral udělal strašně moc pro vznik a další vývoj KSČ. A také pro komunismus ve světě. Zmínka o inspiraci jeho myšlením a prací by tam měla podle mého názoru být určitě. Že bych se pletl? To zrovna.

Druhý odstavec je podle mého názoru další skutečná katastrofa. Podle autorů a bohužel podle VV ÚV KSČM je to podstatné, aby se komunistická strana v minulosti i dnes od ostatních stran odlišovala levicovou orientací. Vážně? Takže odlišnost je to podstatné? Nechci zde uvádět kratší nebo delší povídání o historické úloze strany, povídání které opravdově vychází z komunistické teorie. To by tam podle mého názoru ale mělo být určitě. (Jenže to by jim asi pan inženýr Dolejš dal. Někdo by to asi zase schytal za reminiscence padesátých let že.) V této chvíli jen říkám krátce, že rozhodně nejde o odlišnost a nějaký neurčitý výraz "odlišnost v levicovosti". Copak to asi je ta "důsledná levicová alternativa"? To je úplně mimo, co autoři spatlali. Nebo jim šlo vážně o to, aby si to každá a každý mohl vysvětlit jak chce, když chybí cokoliv, co by se podobalo něčemu konkrétnímu? Aby bylo jednoznačně jasno, "vo co de"? Druhý odstavec korunuje věta "KSČM dnes usiluje o vybudování socialismu a ne o jeho navracení." Je to prostě "geniální". Nejen obsahem, také slohem. 

Třetí odstavec je také paráda a má stejně geniální úroveň jako dva předchozí. Dovoluji si otázku: co tím míníte mistři ideologie "převzít štafetu důsledné levice a myšlenek socialismu"? Já bych určitě čekal vyjádření o úsilí pokračovat v komunistické orientaci, protože jest to historicky naprosto oprávněné a jedině to je důvodem pro existenci a všestranný rozvoj komunistické strany, která je pak oprávněná se tak nazývat. A dodávám: Cítím to tak, že v tom boji s kapitalismem má KSČM dalekosáhlé dluhy. Dočítám se, že "Bojujeme (skutečně na potřebné úrovni?-doplňuji já) s rozpory kapitalismu". Nebudu vytýkat zdánlivě nedůležitou věc, že pokud s někým máme bojovat, jsou to řekněme nositelé rozporů. Co kdybych se autorů zeptal na identifikaci těch rozporů a s kým je nutné se "domluvit" (nemusím nutně používat válečnícké výrazy), aby byly odstraněny? Co by asi odpověděli? Obávám se, že samotná teorie je v současnosti v naší straně zanedbána tak, že bych se ucelené odpovědi od nich nedočkal. Ani v návrhu programu strany to skutečně analyzováno není. To vím jistě, ten jsem četl dost důkladně. Vypadá to, jako by z jedné neumětelské autorské dílny pocházely oba texty, program i prohlášení. Což ale nakonec logické je.

Plácání o koaličním potenciálu v posledním odstavci je dobré do nějaké okrajové diskuse. Nejlépe u piva. Vážná diskuse o tom své místo má, ale o tom, že by proběhla, nic nevím, žádné výstupy jsem neviděl. Zato plácání to jo. Jen si nejsem jist, že neumětelům dochází, že přebírají nápady z nekomunistického myšlenkového prostředí. Podle mého názoru, na mně dělá prohlášení dojem, že autoři se neodvažují nahlédnout aspoň jedním očkem dál za hranice dnešních, údajně demokratických poměrů. A parlamentních hrátek.

A dále. Copak je to pro komunistickou stranu jeden z nejdůležitějších problémů řešit koaliční potenciál? Čili jak se paktovat s možnými koaličníky a jak jim vyjít vstříc? My přece musíme řešit především získání zájmu a nadšení pro opravdovou komunistickou politiku. Získávat tedy cítění a rozum voličů, občanů země. Pak se o ně opřít a nabízet ostatním spolupráci na lidem užitečných programech.

A ještě k tomu dodám, aby mně bylo dobře rozumět, co si myslím: Ano, to že jsou v řadách KSČM lidé schopní i v podmínkách kapitalismu tvořit a podnikat, podílet se na samosprávě i na práci v institucích kapitalistického státu, je fajn. Hlavně pokud zůstanou komunisty, a to i přes šílenou míru korupčního tlaku, který účelově vyvíjí kapitalistický stát a samotní kapitalisté na poslance, zastupitele a státní úředníky. Schopnost uplatnit se tímto způsobem v podmínkách kapitalismu svědčí o intelektuálním a organizátor-ském potenciálu strany. Prostřednictvím toho lze také marginálně v rámci kapitalismu život lidí pozitivně ovlivňovat. Vždy s vědomím daleké perspektivy to je dokonce důležité, umět to dělat. Získávat zkušenosti, učit se, učit se, učit se. Ale to hlavní je přece  komunisticky pracovat. Rozumně, bez blbých a povrchních frázích, poctivě, morálně a fundovaně na vysoké úrovni.

Budou-li ostatní politické strany důsledně na pozici kapitalismu, nemusí na žádné koalice s KSČM jít nikdy. Nikdy do té doby, pokud strana nezíská správnou politikou odpovídající vliv mezi občany. Koaliční potenciál si bohužel někdo představuje jako cíl, kvůli kterému se hodí i principiální věci obejít. Uvedu příklad ze života. Skutečný a pravdivý. Jeden mně známý kolega poslanec PČR svého času prohlásil docela vážně, že kvůli inkluzi si nebudeme kazit spolupráci s ČSSD... Jednou nám také na poradě předsedů a okresního výboru zkusil vysvětlit, jak užitečné je podřídit české vojáky německému velení, aby si vojáci zkusili pracovat na úrovni, kterou ve stavech Armády ČR není možné dosáhnout... Zábavné že? Nebo spíše tragikomické od doktora společenských věd? Takže tak, trapný odstavec jakož i všechny předchozí, tedy jakož i celé prohlášení. Věřím, že většina soudruhů z výkonného výboru se pod to podepsala v nejlepších úmyslech. Ale to nemění nic na věci, že je to dokonalá katastrofa. Co mi z toho vyplývá? Jedině to, že čím dříve půjde "od válu" ten, kdo za to nese hlavní odpovědnost, tím lépe.

Jen na jednu důležitou věc by nemělo v příštích týdnech, nebo měsících dojít. Aby to nebyla výměna podle zákonů doktora Parkinsona. Je o tom české přísloví: "z deště pod okap".

PaedDr. Jindřich Kania

Please publish modules in offcanvas position.