My a Rusko? Generál Šándor: Změna nutná, zůstaneme sami

2021 06 03 02„Trapné a ponižující. Osobně jsem přesvědčen, že hlavním ekonomickým zájmem Ruska je prodávat svoje komodity na Západ. Rusko dobře ví, že nemůže zároveň prodávat ropu a hlavně zemní plyn do Německa a západní Evropy a válčit v Pobaltí nebo něco takového“, objasnil generál v záloze ing. Andor Šándor.

„Měli bychom pečlivě sledovat, jaké skutečné zájmy mají jednotlivé, především velké členské země EU a NATO ve vztahu k Rusku, tak abychom se nedostali mimo náš národní zájem. A ten je s každým, kdo o ně usiluje, mít dobré vztahy. Zajistit si ekonomickou, obchodní a jinou spolupráci, což v konečném důsledku povede k bezpečnosti České republiky. Mám pocit, že se tak úplně neděje“, domníval se.

Čím dál jasnější je, že Nord Stream 2 bude dostavěn. My jsme ekonomicky dost na Německu závislí. A to zase, když chce odbourat uhlí i jádro, bude závislé na ruském plynu. Co to znamená? Budeme nuceni do budoucna pozměnit svůj dosti pošramocený vztah k Rusku? Nebo jaké to bude mít dopady? Co to udělá se vztahem Evropy k Rusku? Jsou tu země, které Rusko nemusí vůbec – Británie, Polsko, Pobaltí. Ale pak tu máme právě Německo, což je nejdůležitější země EU, která se může díky levnému plynu z Ruska ještě více ekonomicky zvednout... Budou pokračovat sankce? Bude ještě i v budoucnu snaha integrovat do Unie země z ruského příhraničí, respektive postsovětského prostoru, jako tomu bylo například s Ukrajinou? Tyto otázky Parlamentní Listy položily bezpečnostnímu poradci a bývalému řediteli vojenské rozvědky generálovi v záloze Andoru Šándorovi.

„Nord Stream 2 nepochybně dokončen bude, k čemuž i významně pomáhá změna postoje Joea Bidena, který realisticky pochopil, že Německo svoji ekologickou politiku založenou odchodem od jádra a uhlí není schopno realizovat jinak než prostřednictvím ruského plynu“, konstatoval na úvod. „Za druhé bych chtěl říci, že není třeba příliš přehánět reminiscence druhé světové války na to, jaký mohou mít vliv na vztah Rusko a Německo“, domníval se.

„Osobně jsem přesvědčen, že hlavním ekonomickým zájmem Ruska je prodávat svoje komodity na Západ. Rusko toho v zásadě tolik k vývozu nemá. S Německem jsou si v tom souzení a rýsuje se tu strategické partnerství. Rusko dobře ví, že nemůže zároveň prodávat ropu a hlavně zemní plyn do Německa a západní Evropy a válčit v Pobaltí nebo něco takového“, objasnil.

„Británie je mimo Evropskou unii, takže její vztahy s Ruskem budou ovlivňovat pouze jejich bilaterální vztahy. Navíc je třeba připomenout, že šéf ruské civilní rozvědky SVR Naryškin se dohodl na obnovení či pokračování součinnosti s britskou MI6. To je věc, která by se neudála, pokud by pro ni ve Velké Británii nebylo jisté politické pochopení“, uvedl a obecně dodal: „Mezi Ruskem a Západem budou rozpory, které budou vycházet z prosazování ruských národních zájmů v zahraničí, a zároveň tu budou místa, na kterých se Rusko s námi dohodne, protože je to v jeho zájmu. Rusko má pragmatickou zahraniční politiku bez rozporuplných symbolů a vyjádření, která k ničemu nejsou. Jejich zahraniční politika směřuje k jejich životním zájmům“, sdělil.

Kromě prodeje nerostného bohatství je podle něj ruským národním zájmem zastavit rozšiřování Severoatlantické aliance směrem k jeho území. „Bylo by dobré, pokud by se Rusko dohodlo především s Joem Bidenem na nějakém moratoriu na další rozšiřování Aliance, ale zároveň hledání jiných garancí pro země, o kterých se hovoří, že mají ambice se stát členy Severoatlantické aliance, a zároveň je to solí v očích Rusů. Po mém soudu je potřeba vybudovat evropskou obrannou strukturu, která bude respektovat, že Rusko má evidentně nepřekonatelnou potíž s rozšiřováním Aliance k jeho území. Zároveň ale země, které zůstanou mimo, a přitom mají tuto ambici, že jim bude dán a dodržován bezpečnostní statut, tak aby Evropa byla bezpečnější než nyní“, řekl Šándor.

Česká zahraniční politika bohužel nevykazuje příliš racionálních prvků

Česká zahraniční politika podle něj bohužel nevykazuje příliš racionálních prvků. „Jde spíše o symboly, které ničemu, a už vůbec ne nám, mohou pomoci. Jediná věc, která se asi povedla, je, že se nám konečně podařilo snížit počet zaměstnanců ruské ambasády, ve které pracovala řada příslušníků SVR, GRU, možná i FSB. Ale jinak si nemyslím, že se česká zahraniční politika vůči Rusku a náš vztah k Rusku dostal na nějakou žádanou úroveň“, uvedl generál.

„A vypadá to podle summitu Evropské unie, a myslím, že summit NATO to potvrdí, že kromě verbální podpory nebudeme podpořeni vůbec. Přišlo mi hodně trapné a ponižující, když premiér Babiš žádá, možná prosí o vyhoštění jednoho ruského diplomata. V situaci, kdy některé země si nechtějí kazit vztahy s Ruskem. Obzvlášť po koronavirové pandemii je tu otázka vakcinace a zasažených ekonomik celého světa“, všímá si.

„Bohužel celá ta věc přišla v nevhodnou dobu. Pokud budeme zůstávat na pozicích, na kterých teď jsme, může se stát, že budeme osamoceni. Nikdo nám kromě slovních vyjádření moc nepomůže a možná můžeme také cítit z některých zemí – těch velkých –, že jim za to ani moc nestojíme, protože jejich zájmy jsou jiné“, sdělil.

„Měli bychom pečlivě sledovat v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance, jaké skutečné zájmy mají jednotlivé, především velké členské země Evropské unie a NATO ve vztahu k Rusku, tak abychom se nedostali mimo náš národní zájem. A ten je s každým, kdo o ně usiluje, mít dobré vztahy. Zajistit si ekonomickou, obchodní a jinou spolupráci, což v konečném důsledku povede k bezpečnosti České republiky. Mám pocit, že se tak úplně neděje“, domníval se.

„Polsko bych v tom nijak nevyzdvihoval. Přestože je Polsko kvůli historickému vývoji silně antiruské, tak nás ve vyhošťování ruských diplomatů nepodpořilo. Pobaltí tak učinilo symbolicky. Ale řekněme si na rovinu – a není to nic ve zlém – vliv Pobaltí na to, co se děje v Evropě, bych nepřeceňoval“, vysvětlil.

Když spolu dvě takto velké země chtějí mluvit, je pořád lepší, než když si budou vyhazovat diplomaty

Daleko větší vliv ovšem může mít připravované setkání amerického a ruského prezidenta 16. června v Ženevě. Prý se od něj moc nečeká. Co od něj čeká Andor Šándor? Budou nějaké dohody třeba o Blízkém východě či o Ukrajině? „Že se nic nečeká... když spolu dvě takto velké země chtějí mluvit, je pořád lepší, než když si budou vyhazovat diplomaty a osočovat se. Velmi signifikantní změna postoje Spojených států je v tom, že na každý kybernetický útok, který je veden proti nějaké velké entitě na jejich území, ale i někde jinde, už a priori neříkají, že za to může Kreml, ale připouštějí, že to sice může jít z Ruska od nějakých kriminálních organizací, ale neukazují prstem, že za to může Kreml. Je to poměrně seriózní přístup k tomu, najít společnou řeč“, všímá si.

„Nevím, na čem se domluvil bezpečnostní poradce Putina s poradcem pro národní bezpečnost Bidena. Asi by nebylo příliš šťastné, kdyby to byla obdoba setkání amerického ministra zahraničí Blinkena s jeho čínským protějškem, kdy se poměrně brutálně kopaly příkopy mezi Čínou a Spojenými státy. Předpokládám, že to bude stejné jako kdekoliv jinde. Tam, kde Rusko bude mít zájem spolupracovat se Spojenými státy, spolupracovat bude“, domníval se.

„Koneckonců už to, že Biden obnovil smlouvu Salt, je signifikantní. Joe Biden je pragmatik, který ví, že některé věci půjdou a musejí jít, protože ohrožují nejen životní zájmy Spojených států, ale i jejich bezpečnost. Že by se s Ruskem měli dohodnout na otázkách Afghánistánu, Blízkého východu. Čímž netvrdím, že se o všem dohodnou teď v Ženevě, ale budou o tom mluvit“, konstatoval.

Velmi složitá bude podle jeho názoru dohoda o Ukrajině. „Trvání nebo akceptování nápadu, aby Ukrajina vstoupila do Severoatlantické aliance, bude Rusko vytáčet do nepříčetna a bude to podporovat všechna destabilizační opatření vůči Ukrajině. Specifickou otázkou bude Krym. Jak celý problém po těch letech, co za něj bylo Rusko kritizováno a byly uvaleny proti němu sankce, udělat, aby se o něm přestalo mluvit a bralo se to jako věc, která už takto bude vždycky“, sdělil bývalý šéf vojenské rozvědky.

„Bude dobře, že spolu budou mluvit. Bylo by velmi dobré, aby číslem jedna v dohodách nebyl Navalnyj. To by vypadalo, že Spojené státy žádnou silnou agendu nemají. Nechť o něm mluví, ale ať to není to hlavní. Měly by hledat okruhy, které jsou velmi důležité pro bezpečnost Evropy a bezpečnost celého světa. Pokud se obnoví všechny komunikační linky mezi těmito zeměmi od vrcholné úrovně po praktické a vrátí se to k nějakému normálu, bude to úspěch, který si musíme přát všichni“, zadoufal.

„Určitě není v zájmu Spojených států a Evropy vést s Ruskem jadernou válku kvůli slibům komusi vstoupit do Aliance či něco jiného. Summit bude důležitý v tom, jak oba prezidenti pověří své administrativy k rozpracování toho, na čem se tam snad budou schopni dohodnout. To, že toho bude i dost, na čem se nedohodnou, je evidentní a bylo by naivní se domnívat, že to bude nějaký průlomový summit, který odstraní všechny problémy za několik let dozadu“, vysvětlil Andor Šándor.

To, co se děje, relativizuje v mých očích pojem spojenci

Americká národní agentura pro bezpečnost podle dánské rozhlasové stanice Danmarks Radio v letech 2012 až 2014 využila spolupráci s dánskou zahraniční rozvědkou ke špehování vysoce postavených politiků včetně německé kancléřky Angely Merkelové či tehdejšího ministra zahraničí Franka-Waltra Steinmeiera. Což naštvalo například i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Podle něj toto není mezi spojenci přípustné. „To, co se děje, a nejen tato aféra, relativizuje v mých očích pojem spojenci. Měli bychom si uvědomit, co označuje pojem spojenec, co dnes v zásadě představuje. Vždycky jsem říkal, že neexistují spřátelené zpravodajské služby, ale zpravodajské služby spřátelených zemí. A ono i to označení spřátelené je dost relativní. Spřátelené se také dá označit jinými slovy, i když trošku posunuto do nějakého vyhranění jako země mající svoje životní zájmy,“ objasnil obecně Šándor.

„To, že to dělá ledaskdo proti komu, je pravda. Že Macron křičí, mě nepřekvapuje. Je však známá aféra, kdy řada prvních a byznysových tříd Air France byla prošpikována odposlechy. Kdy francouzská tajná služba takto odposlouchávala americké byznysmeny, kteří létali do Francie. Takže to ukazuje na trošku pokrytectví, kdy se vykřikuje: to se nedělá, a přitom to děláme také“, uvedl.

Může podobnou činnost dělat tajná služba bez vědomí politických špiček své země? „Jak je to v Dánsku, zda potřebovali k tomu povolení vlády, nevím. Neumím ani říci, kam by dnes zašly naše tajné služby, protože u toho nejsem. Mohu ale stoprocentně potvrdit, že v době mé, Petra Pelze, Jirky Růžka, jsme si my museli nechat vládou schválit spolupráci s tajnou službou dané země. A obsah musel kooperovat se zahraničněpolitickým zájmem vedení země“, prozradil bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby.

„Neumím si představit třeba, že by vláda Miloše Zemana souhlasila s tím, aby Vojenská zpravodajská služba odposlouchávala německé představitele v době, kdy jsme usilovali o vstup do Severoatlantické aliance, nebo potom Špidlova vláda, kdy jsme vstupovali do Evropské unie. U nás v mé době tady tyto limitace nepochybně byly“, doplnil.

„Problém Dánska je, že to ruplo a země relativně malá takto pomohla Spojeným státům vůči Německu. Každý musí vnímat to, že informace je prostě něco, o co se dnes usiluje za každou cenu. To, že Spojené státy odposlouchávaly Angelu Merkelovou, nebylo proto, že by chtěly vést válečný konflikt vůči Německu, nebo že by ho chtěly nějak podkopávat. Ale chtěly vědět, jak Německo přemýšlí, s čím půjde na různá jednání, ať v rámci Evropské unie, nebo Severoatlantické aliance. Vždycky je dobré, když jdete na jednání a víte nebo tušíte, s čím může přijít druhá strana. A zvlášť taková, která je poměrně rozhodující nebo prosazuje politiku, která vám nemusí konvenovat“, vysvětlil.

„Toto je třeba, abychom si uvědomili, abychom vnímali, v jakém světě žijeme. Že mít informace, jak říká jedna televize, mít informační náskok není žádné klišé. Je to fakt, který může vaší diplomacii, ve prospěch které to děláte, zásadním způsobem pomoct“, upřesnil.

Je to orgán, který chybí. Měli by v něm být lidé, kteří nejsou ničí

S BIS má dost napjaté vztahy prezident Zeman, který chce do orgánu pro její kontrolu šéfa své legislativy Václava Pelikána. Je to v pořádku, aby tam měl prezident svého člověka, a to i obecně, tedy jakéhokoli prezidenta? Respektu a Aktuálně.cz se tedy nelíbí ani Cyril Svoboda, který přitom byl ministrem zahraničí... „Nevím, co ti, kteří sestavovali tento zákon, zamýšleli úplně přesně. Myslím, že je to orgán, který chybí, a je dobře, aby byl. Vždycky jsem si ale říkal, že by v něm měli být lidé, kteří nejsou ničí, které můžete asociovat pouze s Českou republikou. To znamená osoby požívající všeobecné důvěry, mající morální kredit a které znají občané této země“, konstatoval generál v záloze. „Aby to nakonec bylo tak, že prezident tam bude mít svého člověka, vnitro tam bude mít své dva lidi, to je totálně špatně“, zdůraznil.

„Myslel jsem si také, že smyslem tohoto orgánu, těchto lidí, nebude se vrtat každodenně v archivech či živých svazcích jednotlivých služeb, ale bude to orgán pro takové krizové situace, jako byly teď Vrbětice. Jedni říkají, že v té zprávě BIS důkazy jsou, jiní že nejsou. A normální občan neví, co si z toho má vybrat. Kdyby takový orgán byl a byla tam osoba skutečně požívající důvěry tohoto národa, která by se s tím seznámila a pak udělala prohlášení, že stanovisko vlády je správné, nebo že policisté se opírají o závažné indicie, tak by to pomohlo“, je přesvědčen. „Takto jsme v situaci, že ti, co chtějí věřit, tak věří a ti, co nechtějí, tak nevěří. A dokonce můžete slyšet hlasy, že je to jako za bolševika, že máme odsoudit chartu, kterou jsme nikdy nečetli, a tady máme souhlasit s něčím, co jsme také nikdy neviděli“, vypozoroval.

I proto by byl podle něj takovýto orgán vhodný, pokud v něm budou důvěryhodní lidé, kteří nebudou napojení na politiky nebo na výkon státní správy. „Bylo by to prospěšné nejen pro lidi, ale i pro danou tajnou službu, protože nejen že se rozdělil názor lidí na kauzu Vrbětice, ale i na BIS. Jestli jsou to čučkaři, nebo velmi kvalitní zpravodajci. A nikdo na to neumí odpovědět. A když premiér řekne, že je to v pořádku, tak tam nepotřebuje mít ještě svého poradce, aby řekl to stejné. Je třeba tam mít nezávislé lidi, dobré a morálně silné osobnosti. Jako pan Pačes, nebo bohužel nedávno zesnulý Karel Pacner. Myslel jsem si, že takto to bude koncipováno. Bohužel není“, uzavřel Andor Šándor.

Please publish modules in offcanvas position.