NEVEŘEJNÁ DISKUSE    Dotazy a příspěvky ke zveřejnění nám zasílejte na e-mail nas-restart@yandex.comZa provozování webu se musí platit, prosíme případné dárce o příspěvek na účet 0529639103/0800. Děkujeme!

Po volbách

PaedDr. Jindřich Kania

2020 10 08 19olby pro nás dopadly strašně. Viděl jsem v televizi první reakce na ten propadák od místopředsedy Šimůnka a předsedy Filipa. Přišla mně ta vyjádření jako koncentrovaný výraz nebo odraz příčin prohry. Mohu si vybrat. Zda je to další prohra v řadě, kdoví kolikátá? Nebo spíš zda je tato dílčí prohra, jeden další díl procesu, který ještě bude mít pokračování, totiž ze samého okraje propadliště dějin až na dno?

2020 10 08 20aznamenal jsem zdůvodnění Petra Šimůnka, že to koronáč. Od pana Filipa mimo jiné, že půjde i o program. Koronáč jsem nečekal, to mně přišlo vážně docela hloupé, ale může být, že to byl střih české televize, který měl zatlouci další hřebík... Zmínku o programu jsem čekal, manévr s funkcemi "velitelů" k dispozici ne. Nemůžu tvrdit o výsledcích, "že jsem to věděl". Myslel jsem si totiž, že se pravděpodobně do některých krajů asi neprosadíme. A řekl jsem to například na jednání OV i napsal jinde, že si to určitě nepřeju, ale že to tak může ve volbách dopadnout. Mýlil jsem se. My se totiž jen do některých krajů dostali. Tedy vlastně naopak a ještě hůře, než jsem si troufal myslet. Aby bylo jasno, já jsem vykonal, co jsem mohl. Byl jsem u stánku na náměstí, jezdil jsem s plakáty po trase č. 3 ve dvou i sám a nechci za to ani korunu na naftu... takže necítím žádné zábrany kritizovat. Nemám sice patent na dokonalost a úplnost, ale pokusím se alespoň skromně a upřímně přispět do diskuse o příčinách postupující porážky KSČM.

Nepochybuji o tom, že osobní odpovědnost za výsledky ve volbách je tím větší, čím vyšší je postavení osoby v organizaci. Co to vypovídá o předsedovi, pokud si na tohle "vzpomene", až když "to přivedl" v průběhu osmi let od dvaceti ke třem? V minulém svém povídání jsem napsal, že od předsedy ÚV spíše nečekám přiznání osobní odpovědnosti. Ale to souviselo s mou patrně naivní představou, že porážka nebude nyní ještě tak drtivá. Jsem přesvědčen o tom, že volební kampaň je jenom tyjátr, který má pomoci oblbovat občany, že žijí v demokracii. Není to ale podivná demokracie, když necelých čtyřicet procent oprávněných voličů rozhoduje o tom, která parta hic bude provozovat koloniální kapitalistický režim v rámci a podle pravidel kraje na jeho území? Přijde mi tedy na místě otázka, proč nikoho nevzrušuje až tak moc, aby se o tom vážně mluvilo, že šedesát procent lidí volby nezajímají?

Copak stačí jen konstatování, že je to jejich chyba? Uvidíme, jestli se toho problému někdo chytí, aby to probral důkladně. Ne že by nešlo ve volební kampani dělat chyby. Myslím si ale, že podstatné příčiny volebních porážek nejsou a nemohou být hledány zde a v tom krátkém období volební kampaně. Kritizovat sice můžu například naše plakáty, které kopírují grafiku, se kterou přišel v bílé košili Andrej B. jako první. To kopírování je sice znamení nedostatku tvořivosti grafika..., ale horší je, že si zadavatel nevynutil, aby na plakátech bylo okamžitě na první pohled vidět, koho reprezentují. Symbolika KSČM se krčí v rožku a člověk ji musí hledat a najít. Do očí neudeří. To prostě nechápu. Kromě plakátů může být kritizováno používání všelijakého haraburdí k volební prezentaci, tužky, balonky, kalendáříky... názory se na to různí, ale i když bychom to rozdávání haraburdí vnímali jako ptákovinu, může být zrovna tohle důležitá příčina neúspěchu? Já myslím, že ne. Myslím, že důležité příčiny jsou jiné.

Uvedu nyní, co za důležité příčiny ústupu KSČM ze slávy považuji. Netvrdím, že to je úplný výčet. Ale jsem přesvědčen, že následující věci nutně ovlivnily a ovlivňují volební výsledky. Určitě víc, než samotné počínání v konkrétní kampani.

2020 10 08 12tranické vedení si po celých třicet let počíná, jakoby nevědělo, že čas běží a s ním se mění podmínky existence každého jednotlivce a společnosti jako celku samozřejmě taky. V devadesátých letech chodili k volbám lidé, kteří za socialismu prožili dětství a dospěli v něm. Masívní protisocialistická a antikomunistická propaganda sice okamžitě po převratu začala drtit mozky, jenže ani ta nejdokonalejší propaganda všemocná není. Jak potvrdila praxe. Životní zkušenosti i vzdělání totiž bránilo totálnímu zblbnutí veřejnosti, o které bylo vehementně usilováno. Politická strana, hlásící se ke komunismu a socialismu tak měla po jistou dobu své jisté i když nepřátelské propagandě čelila nepatrně nebo defenzivně nebo spíš vůbec nijak. Hlasy voličů přibližně dvě desítky let přicházely celkem stabilně. Takže klid soudruzi? Není třeba se znepokojovat?

2020 10 08 12určitou nadsázkou a rizikem, že se pletu, položím uštěpačnou otázku: Ušetřené peníze, které by se vynaložily na účinnou, tedy systematickou a soustavnou propagandu, se vyplýtvaly na neúčinné výdaje? Asi bychom se hodně mezi sebou přeli o to, zda neměly být Haló noviny už dávno zastaveny a zda neměl být daleko menší peníz dán do internetového "provozu", o jaký usiloval Josef Skála.

2020 10 08 03en tak na okraj dodávám, že vím, jak je to s HaNo v dnešní době. Ale to nic nemění na tom, že na internetu to mohlo fungovat dávno a velice pěkně, jak můžeme nyní sledovat rozhovory již zmíněného Josefa Skály s různými významnými lidmi, které realizuje velice fundovaně a sám dělá to, co by měl dělat současný dotyčný místopředseda, kdyby na to měl... Nebudu dále rozvíjet podrobněji tuto problematiku, jen uzavřu, že komunistická propaganda po třicet let prakticky absentuje. Postupně odcházejí generace skalních komunistických voličů a jejich rodin a nastupují generace mladší. Lidé v produktivním věku a mladí jsou už dost vyškoleni současným režimem, jeho účinnými prostředky od televize přes divadlo a film po školství. Praxe ukazuje, co to znamená, jaké to má důsledky. A co strana? Prakticky nic účinného, na širší veřejnost působícího. Nic, co by se alespoň v rámci omezených možností pokoušelo vzdorovat. Tedy pasivita. Pochybuje o tom někdo, že je to tak? Copak to praxe nepotvrzuje?

Nová moc na komunistickou stranu od převratu všemožně tlačila, i když k zákazu její činnosti nedošlo. Takže se voleb účastnila a potenciál od deseti do dvaceti procent voličů nepropadl. Ten tlak a neustálé špinění komunistů muselo nutně vyvolávat u lidí, kteří socialismus prožili, vnímání KSČM jako protivníka současného režimu. Strana díky tomu jistě získávala významný díl tzv. "protestních hlasů" lidí, kteří to od staronového kapitalistického režimu ve svém životě denně schytávali nebo jim ten režim prostě nepřirostl k srdci. A se stranou spojovali uvědoměle nebo jen intuitivně naděje a očekávání. Takže "tradiční" skalní voliči hlasovali pro KSČM. Další hlasy tzv. protestní po určitou dobu přicházely také. Nikomu z vedení nedocházelo, že tento zdroj se může vyčerpávat a vytrácet, když se nebude reprodukovat? A to bychom se ještě mohli bavit o hypotéze, že při propagandistických aktivitách na potřebné úrovni by těch voličů mohlo být až ke třiceti procentům. A to i ve stávajících společenských podmínkách, pro komunismus krajně nepříznivých. Volby ukazovaly i při relativní propagandistické nedostatečnosti a pochybné politickoorganizátorské práci, že strana má po určitý čas pozici silnou. Ale kladu další uštěpačnou otázku: byl to výsledek tehdejší tvořivé aktivity KSČM, nebo více důsledek slavné historie KSČ?

2020 10 08 21ialektik ví, že vše se odehrává v neustálém vývoji a v souvislostech a jsoucno prochází procesem neustálých změn. Je nutné analyzovat společenské dění, aby se daly vyvozovat potřebné závěry a na základě nich plánovitě tvrdě makat. Kdopak měl na starosti teoretické zázemí strany poměrně dlouhou dobu? Byl to zejména jistý pan inženýr Dolejš. Jaké měl výsledky? Nechť mně někdo zkusí vyvrátit, že jeho nějaké pozitivní výsledky se jaksi nikdy nedostavily a sféra teoretického zázemí se postupně rozsypala a mnoho schopných lidí nebylo podpořeno a postupně odešli, mnozí zemřeli, aniž by je jiní nahradili. A dále mohu připomenout, že si sám pamatuji velmi konkrétně na jednu "drobnost". To, že v práci zastupitele velkého města jsem k dispozici neměl žádnou ústřední stranickou koncepci, žádnou linii, nic, co by spojovalo, usměrňovalo a sjednocovalo činnost komunistů v zastupitelstvech obcí a měst. Což ukazuje na absenci systematické politickoorganizátorské práce strany. Nebo ne?

2020 10 08 21alší příčinu s důsledky, které nyní vnímáme a smutně bereme na vědomí, spatřuji v tom, že strana se vlastně integrovala do kapitalistického systému a politické korupci s tím související se nedokázala vyhnout bez následků. Použil jsem výraz politická korupce, což není běžně známý a užívaný pojem. I když už v první internacionále to byl problém, sužující dělnické hnutí a Marx to schytal, když tvrdě zkritizoval anglické předáky, beroucí relativně velké peníze a postupně stále více kašlající na zájmy pracujících. Tehdy kdysi vznikl i pojem dělnická aristokracie. Když se nyní podíváme na to, jak režim usiluje o zkorumpování politiků, neujde nám asi, že to například nějak souvisí s účastí poslanců a zastupitelů všech stran, které vstoupily do zastupitelských orgánů v akciovkách. Moje osobní zkušenost je taková, že jsem na jedné krajské konferenci o této záležitosti a také o absenci teoretické práce strany a taky o potřebě kádrových změn na okresech a kraji promluvil. A věřte nevěřte, na další krajskou konferenci jsem se jaksi nedostal... nedělám si legraci. Podobná "demokratická" metoda byla použita abych se nedostal na sjezd, který se chystá. Nebo se chystá, aby nebyl? Tyhle a další podobné věci stranu koneckonců ničí.

Takže shrnuji. KSČM se od velkého úspěchu v krajských volbách před lety tak "dokonale" integrovala do současného režimu, že pro voliče, chtějící skutečnou opozici a pro spontánně protestující voliče ztratila přitažlivost. Zůstali ubývající skalní voliči, věrní a poctiví a mnohdy takoví, kteří deklarují svojí volbou podporu komunismu i když o práci strany a jejích představitelích mají více nebo méně pochybností.

Mizerná nebo žádná teoretická práce, mizerná nebo žádná propaganda, mizerná nebo žádná politickoorganizátorská práce vymezující a orientující opoziční aktivity proti režimu jako takovému, nejen proti jiným politickým stranám, "přehnaná" integrace KSČM do zkorumpovaného politického systému současného režimu. To jsou podle mého důležité předpoklady nebo důvody postupného krachu KSČM. Určitě se dají uvažovat další příčiny, jako například sebevražedná kooperace s údajně levicovými sociálními demokraty, neschopnost chytrou politikou a propagandou získávat a spojovat co nejvíce "pestrobarevných" protivníků režimu, kterých je čím dál více. Pasivita v teorii i praxi politiky, čímž se vytvořil prostor pro ty aktivnější, kteří začali tzv. protestní hlasy strhávat na sebe. A je to především SPD, ale také Babiš a dokonce i Piráti, kterým to nějaký čas budou "házet" hlavně mladší ročníky voličů. Pokud jde o nedostatečnou teoretickou práci, myslím tím i neschopnost vnímat na potřebné úrovni nálady veřejnosti... nikoli podbízet se a přizpůsobovat, nýbrž vycházet vstříc a prosazovat oprávněné zájmy poctivých pracujících lidí.

Nechci tvrdit, že další příčiny našeho společného selhání nemohou být nalezeny. Každý, kdo cítí, že by mohl přispět názorem, nechť se přidá. Společná práce lidí, kteří o to mají zájem, je to nejlepší, co lze nyní dělat. Tak nějak myslím i tento příspěvek a dávám ho k dispozici.

Závěrem bych chtěl jasně dát najevo, že nejsem pro žádné stínání hlav, žádné trestání, žádné nadávky na adresu lidí, kteří nám zavařili, někdy svou neschopností, možná někteří i z jiných důvodů. Co je potřeba udělat? Vyměnit je co nejrychleji a nesplést se přitom, jako bychom neznali Parkinsonův zákon, že každá změna může být také k horšímu. Použijeme-li zdravý rozum, nemuselo by to tak dopadnout a mohli bychom ještě hodně zachránit.