klicMEZI NÁMI, KOMUNISTY    10 NEJNOVĚJŠÍCH ČLÁNKŮ   ●   STARŠÍ ČLÁNKY

K novému Progr. KSČM ▬ Jsme i na Parl. listech

Kontakt na nás: nas-restart@post.cz

Války v Afghánistánu a Iráku nám za to nestály, míní Američané

2019 07 15 22Milan Vodička

2019 07 15 21drcující verdikt: dvě třetiny Američanů – a stejné množství veteránů – si myslí, že válčení na Blízkém východě nebyl dobrý nápad. Dopadá už stejně jako Vietnam.

Američan, jehož v sobotu zabili v Afghánistánu bojovníci Tálibánu, ještě nemá jméno, protože nejdříve musí být informována jeho rodina. Ale už má číslo. Je padlým číslo 2 430. A pokud těsně přes svou poslední bojovou misí četl zprávy, v závěrečné vteřině života věděl, že jeho smrt je zcela zbytečná.

Čerstvý verdikt amerického veřejného mínění je zdrcující. Dvě třetiny lidí si myslí, že války v Afghánistánu a Iráku vedené v rámci „války proti terorismu“, USA nestály za to. Byly zbytečné.

Sílu tohoto odsudku ještě zesiluje fakt, že přesně totéž si myslí i veteráni, kteří se těchto válek zúčastnili. Pokud jde o Irák, je odsudek vysloužilců ještě ostřejší než mínění civilistů. Obvykle to bývá naopak.

Pohled do historie ukazuje ještě jednu nečekanou věc. O Iráku a Afghánistánu dnes Američané smýšlejí stejně špatně jako svého času o válce ve Vietnamu. Nynější výzkum provedla agentura Pew Research, její čísla jsou srovnatelná s průzkumy agentury Gallup z 60. a 70. let na téma, zda válčení ve Vietnamu byl, či nebyl omyl.

Místo demokratického ráje klubko hadů

Pohled Ameriky na invazi do Afghánistánu a Iráku by mohl sloužit jako školský příklad pro vysvětlování rčení „čas oponou trhnul“.

Invaze do Afghánistánu v říjnu 2001 měla největší podporu ze všech válek, jež Amerika od roku 1950 vedla. Pro bylo 92 procent Američanů. Afghánistán byl tehdy hodnocen jako zcela ospravedlněná válka: na USA zaútočila al-Káida Usámy bin Ládina, která měla útočiště v Afghánistánu, Tálibán bin Ládinovy bojovníky nechtěl vydat, tudíž bylo nutné zemi obsadit, režim vyvrátit a teroristy vyhnat.

Tento pohled vydržel hodně dlouho. Ještě v roce 2008 si sedm z deseti Američanů stálo za tím, že bojovat v Afghánistánu je správné. Opačný názor mělo jen pětadvacet procent lidí. S Irákem to bylo podobné, ale překotnější.

Útok považovalo za správnou věc 75 procent Američanů, po snadném vítězství o měsíc později už to bylo dokonce 80 procent. Byly to hodně černobílé časy: zpochybňovat před začátkem války americké argumenty o Saddámových zbraních hromadného ničení a potom nevěřit blahodárnosti jeho odstranění jako jediné překážky k okamžitému samonastolení demokracie na Blízkém východě znamenalo koledovat si o nařčení ze zrady a nedostatku vlastenectví.

Jenže pak se z obou zemí stalo místo demokratického ráje především vinou omylů vítězů klubko hadů.

Obě války se protahovaly – konflikt v Afghánistánu je nejdelší americkou válkou všech dob, mrtvých přibývalo, s výsledky to bylo naopak. Afghánistán má zcela absurdní vyvrcholení, kdy odcházející USA nyní jednají s Tálibánem, aby si část moci v zemi vzal zase zpět.

Výsledkem je vlna americké zdrženlivosti a ostražitosti – zhruba stejný počet Američanů, jaký kdysi byl pro invazi do Iráku, je dnes proti zbrklým intervencím v cizině.

Zdroj: Pew Research Center

2019 07 15 23