klicMEZI NÁMI, KOMUNISTY    10 NEJNOVĚJŠÍCH ČLÁNKŮ   ●   STARŠÍ ČLÁNKY

K novému Progr. KSČM ▬ Jsme i na Parl. listech

Kontakt na nás: nas-restart@post.cz

Mediální polistopadová masáž očekávání nesplnila

Mgr. Miroslav Kavij

V obsáhlém rozhovoru pro deník Právo ze dne 19. října 2019 nám ministr kultury Lubomír Zaorálek přiblížil svůj pohled na období do roku 1989. „Třiatřicet let jsem žil v režimu, kde jsem nemohl změnit vůbec nic. ...

Pamatuji si, že když nám bylo sedmnáct, seděli jsme v hospodě v Ostravě a říkali jsme si: Co budeme dělat? Neměli jsme před sebou žádnou perspektivu. Nejraději jsme poslouchali Immigrant Song od Led Zeppelin, tyhle tvrdé protestsongy vyjadřovaly nejlépe, co jsme cítili. A ve chvíli, kdy jsem myslel, že už nemám žádné východisko, otevřel se prostor, který jsem si předtím neuměl představit.“

Pravé důvody pozitivního hodnocení sametové revoluce současného ministra kultury dost možná vychází z úlitby k současnému režimu. Možná chtěl záměrně čtenářům sdělit (mylně), že již tehdy patřil k jakési ztracené generaci, bez životních perspektiv.

Naopak noční můrou se staly výsledky průzkumu společnosti NMS Market Research pro zakladatele Paměti národa Mikuláše Kroupu. Přes veškeré mediální úsilí, vynaložené finanční prostředky a neomezený prostor i možnosti pro šíření správných myšlenek Paměti národa dopadl průzkum katastroficky. Pouze 36 % lidí nad 40 let hodnotí sametovou revoluci jednoznačně pozitivně. K hlavním negativům současného režimu jsou uváděny sociální jistoty, práce pro všechny a větší ohleduplnost lidí.

Nedobrých signálů o stavu české společnosti po třiceti letech od převratu je více. Patří k nim i informace Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Podle jejího odhadu žilo v dubnu letošního roku v  ČR 23830 bezdomovců, z toho 2600 mladších 18 let.

Mírnou útěchou může být porovnání s výsledkem stejného průzkumu z roku 2013. Tehdy byl celkový počet bezdomovců odhadován na 68,5 tisíce osob. V přepočtu znamenající, že na ulici žilo 6,7 osoby na tisíc obyvatel. A kdo ví, jaká „zajímavá čísla“ jsou skryta například ve statistice ročních sebevražd občanů, kteří se rozhodli tímto způsobem vyřešit svou „bezvýchodnou“ životní situaci.

Podstata kapitalismu se nezměnila ani v polistopadových podmínkách a mnohé její nešvary korespondují s obdobím kapitalismu za první republiky. Přibylo jen pozlátek a každodenní poukazování na pošlapávání lidských práv především v ČLR a RF. Států s totalitním režimem. Má ale stát, který se nedokáže, neumí a nemá zájem se postarat o všechny své občany, morální právo poukazovat na ostatní země?